Juliet Moore a Ben Edwards pocházejí z Londýna, svou práci se ovšem rozhodli rozvíjet především v Austrálii, kde také založili své studio. Jejich renovace drobného řadového domku v Melbourne boří hranice mezi jednotlivými místnostmi. Projekt dostal jméno Cubby House: odkazuje ke krychlovitému tvaru budovy, který díky nástavbě architekti vytvořili.
Řešení se nese v duchu takzvaného Raumplanu, který uplatňoval například Adolf Loos při navrhování Müllerovy vily. Prostor je koncipován jako prolínající se místnosti a nikoliv jako jednotlivá patra, jejichž flexibilita je většinou mizivá. Počet dveří a zdí v domě se dvojice architektů snažila omezit na minimum.
Zlatý box v obývací místnosti odráží světlo v prostoru a opticky ho rozšiřuje. Slouží nejen jako úschovna lahví vína, ale i jako bouda pro psa - ta je v multifunkční skříni zabudována. Kuchyňský kout vedle zářivé skříně leží na vyvýšeném počátku schodiště a naplňuje tak koncept Raumplanu.
Studio využilo i lokality. Práce v kuchyni stejně jako výhled z ložnice skýtají pohled na přilehlý plavecký bazén. Voda v něm častuje Cubby House reflexemi a koupaliště se tak stává interiérovým prvkem.
Ložnice a koupelna v jednom se nachází v patře, které studio přistavělo. Část skříně za postelí lze vyklopit a utvořit tak studovnu či pokoj pro hosty. Záleží na tom, jaká jsou momentální přání a potřeby majitelů domu.
Kontrastu studio dosáhlo kombinací surových materiálů a ostře řezaných linií nábytku. Použili OSB (oriented strand board) desky, které vznikají lisováním hoblin v několika vrstvách. Dále zahrnuli do interiéru například dřevo tasmánského dubu a sisal. Podlahy jsou vyrobeny z bílého betonu.
V domě byly použity materiály, jež umocňují šíření přirozeného světla. Svým řešením povýšili Edwards Moore Architects řadový domek na osobitý objekt k žití a ukázali, jak lze zbořit limity, které zdi představují. Adolf Loos by měl radost.
Jaký je Váš názor?
Související články
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu