ZIBA: Náhodný paprsek Velkého třesku

Jedním z poměrně rozšířených anglických idiomů je „to go out with a bang“ (v překladu „odejít ve velkém stylu“), zatímco „start off with a bang“ se používá jen zřídka. V případě částečného otevření ZIBA Muzea moderního skla v Praze by však byl více než vhodný. Doprovázel ho totiž Velký třesk, respektive odhalení uměleckého ztvárnění počátku vesmíru podle návrhu světoznámého italského designéra Fabia Novembre a soustavy pohyblivých zrcadel od dalšího designérského esa Adriana Peache.

Dvě expozice jsou zatím to jediné, co je v muzeu k vidění - a to pouze do 23.3.2015, kdy započnou práce na nových a adaptace prostor dosavadních, pod taktovkou renomované pražské architektonické kanceláře DaM. Ty budou obsahovat pop-up obchody se sklem a další výstavu ještě před létem 2015, než se na úctyhodných 3.500 m2 otevře samotné muzeum. Uměleckou garanci celého projektu zajišťuje umělecká rada složená z takových osobností jakými jsou věhlasní architekti Daniel Libeskind a Eva Jiřičná, designérka Eva Eisler nebo zakladatelka vídeňského Design Week a ředitelka drážďanského muzea, kurátorka Tulga Beyerle. 

První expozice mají na svědomí dvě skutečné osobnosti ve svém oboru. Adrian Peach navrhuje nábytek, světelné systémy nebo solitérní produkty pro stálice designové scény jako Artemide, Vitra, Alessi, Cassina, B&B Italia nebo Zumtobel či spolupracuje s architektonickými studii, za něž jmenujme alespoň ikonického Davida Chipperfielda. Jeho práce se pravidelně objevují na velkých výstavách po celém světě.

Expozice Náhodný paprsek, která vznikla ve spolupráci s BOMMA, je prostorově komponovaná soustava zrcadel, která odráží náhodné venkovní paprsky a vytváří na výstavních zdech působivou stínohru. Abstraktní instalace tak vhodným způsobem navazuje na moment zážitku a interaktivnosti v rámci připravovaného muzea. Peach při přípravě expozice využil vlastní znalosti v práci se světlem: "Pohyblivé stíny a nahodilé kombinace odlesků formují abstraktní vizuální dojem, naplňují vnitřní prostor, přesahují ho a virtuálně vtahují diváka dovnitř. Světlo se stává substancí zhmotňující se v čase, prostoru a kontextu," doplňuje. Právě česká sklářská firma BOMMA instalaci s designérem vyvinula a vyrobila.

Designér a architekt Fabio Novembre, autor druhé expozice Velký třesk, není o nic menším jménem. Stojí například za novým centrem fotbalového klubu AC Milán, hongkongskou HIT galerií a navrhoval i různé designové výrobky pro společnosti jako Cappellini nebo Reebok. Své práce vystavuje v Miláně, Římu, Paříži nebo Moskvě.

Velký třesk je dvanáctistěn, což je Platónské těleso, které sám Platón ve své knize Faidón spojoval s tvarem vesmíru. Podle teorie Velkého třesku byl vesmír původně extrémně horké a husté skupenství, které se začalo rychle rozpínat. Big Bang představuje vesmír ve stavu napětí, na půli cesty mezi implozí a explozí.

V podobném stavu se ostatně nachází i ZIBA. Odhalení Velkého třesku a soustavy pohyblivých zrcadel Náhodný paprsek bylo totiž jen jednou z etap pozvolné resuscitace bývalého paláce Živnobanky, který má díky muzejnímu projektu podstoupit návrat z klinické smrti. Architektonický i umělecký skvost se v ní nachází několik let, během nichž se pro něj hledalo uplatnění a jeho výjimečný interiér plný uměleckých prací předních českých umělců, jakými jsou např. Mikoláš Aleš, Max Švabinský nebo František Ženíšek, trestuhodně zahálel.

Velkolepý projekt CPI Property Group má citlivě skloubit historické interiéry s moderními výstavními prostory. Kdo někdy do paláce Živnobanky nahlédl, ten musí uznat, že úkol je to nemalý. Honosná, šestipatrová novorenesanční budova z konce předminulého století však bude výrazných zásahů do své fasády ušetřena a některé interiéry zůstanou zcela beze změn. Nelze se tomu divit, už tehdejší záměr stavebníka budovy bylo předstihnout v architektonické kráse všechny ostatní banky a stavba si zachovává nezaměnitelný půvab ještě dnes. Hlavní průčelí, které vedlo do ulice Na Příkopě, je proto dílem nejlepších umělců své doby: lunetovou výzdobu má na svědomí Mikoláš Aleš, plastiky po stranách hlavního vchodu zhotovil Stanislav Sucharda, za rozsáhlými ornamentálními a figurálními doplňky stojí sochař a profesor Celda Klouček.

Interiér budovy je přitom ještě pozoruhodnější. Návštěvníky vítají dvě monumentální bronzové sochy světlonošů, „sedící“ s lampami u paty schodiště, a po stranách poutají zrak dva velké nástěnné obrazy Maxe Švabinského z roku 1896. Celá hala je obložena žulou a mramorem a působí spíše jako vstup do sídla panovníka než bankovní objekt. Že byli tvůrci hrdými Čechy se naplno vyjeví v bankovní dvoraně, kde si dříve lidé vybírali nebo ukládali peníze. Prosklený strop zdobí znak českého království, obehnaný devadesáti znaky nejvýznamnějších měst. Díky všudypřítomným sochám, plastikám nebo ornamentům je už samotná návštěva budovy zážitkem.

A co teprve, až se naplno rozjede provoz ZIBA. Maxim Velčovský, hlavní kurátor muzea, popsal projekt jako „box in box“ – návštěvníci budou skrze průhledy sledovat historickou výzdobu a uvnitř boxu se bude odehrávat instalace. V ZIBA nebudou hrát prim klasické výstavy, ale spíše zážitkové expozice, představující sklo jako fascinující, tvárný a hravý materiál. Spojení s výtvarným uměním, designem, architekturou a moderními technologiemi slibuje vytvořit prostor, který nebude mít ve světě konkurenci a představí Prahu jako moderní město, vítající smělé designové počiny s otevřenou náručí.

Například do prostor původního trezoru by měl být vestavěn velký obchod s designem a uměním převážně českých skláren. Za těžkými dveřmi (i s původním kovovým číselníkem na kombinaci) by se tak mohl opět schovávat národní poklad – tentokrát už ne zlato, ani stohy bankovek, nýbrž sklo. V suterénu má zase vzniknout interaktivní expozice plná skleněných objektů, reagujících na pohyb. Dvorana bude podle nového záměru sloužit jako průchozí část interiéru se vstupy do jednotlivých galerií a o komínu se uvažuje jako o sklářské peci, kam by mohla mít přístup i veřejnost.

Kromě výstavních prostor vzniknou v rámci projektu i nejrůznější obchody a kancelářské prostory nebo restaurace. Kompletní otevření muzea ZIBA se plánuje na rok 2016 a pokud vše dobře dopadne, získá Praha palác moderního sklářského designu, který potvrdí pověst České republiky jako sklářské velmoci.

Fotografie: Filip Šlapal, Martin Chum, Tomáš Kudrna, Ondřej Pýcha, Katharina Gossow, Ilan Besor.

Jaký je Váš názor?