Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku

Začíná revoluce ve školství? Architektura budov a design tříd se mění

Začíná revoluce ve školství? Architektura budov a design tříd se mění

Poprvé od sedmdesátých let zažívá Velká Británie i jiné evropské státy boom ve výstavbě a renovaci škol. Mění se vzhled, design a hlavně funkčnost budov a tříd, které už neslouží jako nutná a často i nudná součást zaběhlého systému. Jde o nový koncept, za nímž stojí novodobé studie a výzkumy. Ty prokázaly, že víc než velikost, navigační trasy, specializovaná či herní zařízení je důležitější to, jak jsou učebny navržené.

Více než 64 milionů evropských dětí tráví ve školách víc času než kdekoli jinde. Proto je potřeba navrhovat „zdravější“ učebny, které budou tvořit produktivní vzdělávací prostředí. Tato otázka je možná důležitější než kdykoli jindy. Je to skvělá příležitost pro architekty i pedagogy, aby přehodnotili, jaká by vzdělávací zařízení měla být. Jak by ideální prostředí mělo být navržené, aby mělo pozitivní dopad na učení.

Nedávný výzkum HEAD (Holistic Evidence and Design), který se studiemi zabýval a který provedl profesor Peter Barrett a jeho tým odborníků na design škol na salfordské univerzitě ve Velké Británii, ukázal, že dobře navržené základní školy můžou výrazně zvýšit akademický výkon dětí v oblasti čtení, psaní a matematiky.

Velká okna zajistí dostatek světla a zastínění zase regulaci teploty

Více než 64 milionů evropských dětí a 4,5 milionu učitelů tráví ve školách ročně kolem 200 dní. Děti tam stráví přibližně 70 % svého času. Mnoho studií ukazuje, že dobře navržené prostředí školy podpoří lepší znalosti a učení, ale i zdraví a pohodu dětí,“ poukazuje tým vědců.

Do studie bylo zahrnuto celkem 3 766 studentů z 27 různých škol, navštěvujících běžné třídy i nové koncepty učeben. Během tří let tak získali vědci řadu důkazů o tom, jaký vliv má celkový design prostoru na učení dětí. Jednoduše řečeno přišli s tím, že čím lépe je učebna navržena, tím lepší výsledky děti mají. „Zjištění výzkumu HEAD lze samozřejmě implementovat také na jiné typy budov, jako jsou zdravotnická zařízení, pracovní prostory i běžná obytná místa,“ dodává Peter Barrett.

Jaké prvky jsou tedy pro ideální učební prostředí podstatné? Základem, který pro vás nebude žádnou novinkou, je denní světlo a kvalitní čerstvý vzduch, dále to je také akustické prostředí, teplota, ale i interiérový návrh učebny či stimulace.

Celou polovinu, a tím pádem i nejdůležitější aspekt, zahrnují přirozené prvky, jakými jsou právě světlo, teplota a kvalita vzduchu. O další dvě čtvrtiny se pak dělí aspekty jako je interiérový design a stimulace, což jsou volnočasové nebo interaktivní prvky pro děti, barevnost interiérů a tak dále.

Denní světlo

Přirozené denní světlo je nejdůležitějším prvkem. Především v zimních měsících, kdy ho není tolik a kdy může jeho nedostatek působit chmury či úzkosti. Což lze pociťovat v širokém spektru prostředí, od domů a kanceláří až po veřejné budovy, školy či univerzity. Není tedy žádným překvapením, že zmíněná studie zkoumala v první řadě hlavně to, jak ovlivňuje výkon studentů právě osvětlení. A výsledek? Více denního světla zlepšuje učení. Studenti s největším podílem světla v učebnách postupovali ve své látce až o 26 % rychleji než ti v méně osvětlených místnostech. K podobným výsledkům se přiblížili i žáci se zabudovanými stropními světlíky.

Denní světlo by mělo být po většinu dne i během celého roku vynikajícím světelným zdrojem. Jednou z možností v letních měsících je také využití stínicích systémů, které zajistí velký přísun denního světla a zároveň udrží i výhled do přírody. Takto řešené by měly být především nejvíce využívané prostory školy. Integrujte úspěšná architektonická řešení denního světla do celkového designu školy. Ideální je kombinace oken jak ve fasádě, tak i na střeše.

Kvalita vnitřního ovzduší

Špatná kvalita vzduchu může bránit v koncentraci a celkové výkonnosti studentů. Ale může vést také k nemocem. Adekvátní ventilace je proto nezbytná pro „zdravý design“ učebny, který studentům pomůže v rozvoji.

Jak zlepšit ovzduší v učebnách? Důležitá jsou opět okna, která umožní během vyučování větrat. Inovativní řešení přirozené ventilace může udržovat hladinu CO2 v doporučeném rozmezí. V chladnějších měsících pak přicházejí na řadu mechanické ventilační systémy, které zajistí optimální úroveň kvality vzduchu, aniž by se v místnosti snížila teplota. Vhodná jsou tedy hybridní řešení, jež můžou kombinovat výhody přirozeného i mechanického větrání.

Akustické prostředí

Jednou z podstatných funkcí obvodového pláště budovy je ochrana interiéru před nežádoucím venkovním hlukem. Zvuková izolace je důležitým parametrem stavebních prvků, protože venkovní hluk může mít negativní účinky na zdraví, náladu a schopnosti učení. Naše vnímání hraje důležitou roli při určování, zda jde o zvuk (pozitivní) nebo šum, který slyšíme. Nežádoucí hluk je dráždivý či nepříjemný a za závažných okolností je i škodlivý. Pohodlné sluchové vnímání a osvobození od rušivého hluku v pozadí je nezbytné, aby žáci ve třídách lépe komunikovali a soustředili se.

Teplota

Interiérová teplota by neměla být příliš vysoká, ani příliš nízká. Vysoké teploty snižují schopnost učení a soustředění. Proto lze během léta využít vhodné zastínění s přirozeným větráním. V kombinaci s mechanickou ventilací pak můžete dosáhnout energeticky neutrální strategie chlazení. Efektivní proudění vzduchu v prostoru zajistí okna na fasádě i střeše (příčné větrání, komínový efekt).

Návrh učebny

Dobře navržené třídy můžou zlepšit učení studentů až o 16 %. Podívejte na důležité faktory, které jsou pro studenty stěžejní. V první řadě to je flexibilita prostoru, dobře definovaná oblast učení, připojený prostor pro odpočinek, ale i optimální tvar. Výuka by měla být relativně blízko i ke studentům, kteří sedí vzadu. V neposlední řadě je nutností i velká tabule či obrazová plocha s různými možnostmi zobrazení.

Stimulace

Nedílnou součástí návrhů interiérů škol je i stimulace, barva, interaktivita a vizuální složitost. To vše slouží k vytvoření živého prostředí, ať už v místech výuky nebo odpočinkového či volnočasového prostoru. Jaká je ale zdravá rovnováha mezi nedostatečnou stimulací a „nadstimulací“? Na to pozor, všeho moc škodí a příliš barev a prvků by mohlo naopak vést ke ztrátě soustředění. Je dobré zvolit zdravý kompromis. Od toho jsou tu právě architekti a designéři, kteří mají tento kompromis najít.

Vhodné školní prostředí by mělo děti povzbudit, mělo by je bavit a především by jim díky kvalitním podmínkám mělo dopřát to nejlepší možné vzdělání. I když je nový architektonický koncept škol a učeben zatím „v plenkách“ jde o nadějnou budoucnost, kde se stane škola více hrou než povinností. A na to se těšíme.

Jaký je Váš názor?

Související články

zpět na seznam článků


Přidejte se k Insidecor komunitě...