Walter Gropius: Muž, který založil školu Bauhaus

Letos oslavujeme sté výročí založení školy Bauhaus. A tak je jméno Walter Gropius často skloňováno. Tento vizionář umění a architektury dal světu nejen instituci, která zcela zásadně změnila pohled na moderní design a na výuku umění a řemesla obecně, ale také celou řadu výjimečných budov, které stály u zrodu moderní architektury. Do dějin se Walter Gropius zapsal především jako zakladatel legendární školy Bauhaus. O její historii jsme již psali začátkem roku. Dnes vám blíže představíme jejího zakladatele a také její hlavní budovu v Desavě, která patří k výjimečným stavbám z počátků moderní architektury.

www.archdaily.com, foto: Thomas Lewandovski

www.archiweb.cz, foto: Petr Šmídek

Svou kariéru začal Walter Gropius v architektonickém studiu Petera Berense, kam nastoupil po studiu architektury v Berlíně a Mnichově. Že se jednalo o ten nejlepší odrazový můstek, dokazuje například to, že kromě něj v tomto prestižním studiu svou kariéru začínali také například Ludwig Mies van der Rohe nebo Le Corbusier. Poté, co Gropius Berensovu praxi opustil, založil vlastí firmu. Ta navrhovala nábytek, tapety, ale také dieselové lokomotivy a předměty technického rázu. Brzy společnost začala působit i v oblasti architektury.

Během první světové války sloužil Gropius na západní frontě. Své zážitky později použil jako impulz k výtvarné tvorbě a stal se členem několika radikálních uměleckých hnutí. Jejich myšlenky částečně promítnul i do své představy o tom, jak by měl fungovat Bauhaus, výtvarná škola, kterou v roce 1919 založil v německém Výmaru. Studium na této škole bylo do velké míry postavené na důkladném studiu řemesla a tréninku v místních řemeslných dílnách. Studenti ve své tvorbě znovu propojovali uměleckou tvorbu s řemeslnou výrobou. Škola se stala jakousi živoucí laboratoří, ve které měli studenti nepřetržitou možnost experimentovat a rozvíjet sebe i řemeslo.

Později se škola víc zaměřila na průmyslovou výrobu. V roce 1925 se ale musela přesunout do Desavy, ve Výmaru totiž začal sílit národní socialismus, podle kterého byl Bauhaus příliš levicový. Právě v Desavě Gropius pro školu navrhnul působivou hlavní budovu a několik dalších staveb.

www.the-tis.co.uk, foto: Philippe Halsman/Magnum Photos

V roce 1928 se Gropius zřekl funkce ředitele Bauhausu, přestěhoval se do Berlína a začal se znovu naplno věnovat architektuře. Z té doby také pocházejí jeho nejznámější díla, jako je jeho práce na berlínských sídlištích Siemensstadt nebo Karlsruhe. Později se Gropius přestěhoval do Anglie a do USA, kde učil na univerzitě v Harvardu a uspořádal i rozsáhlou výstavu o Bauhausu. Ke konci života opět často působil v Berlíně a dál se snažil šířit myšlenky i ideje Bauhausu, ačkoli jeho ředitelem už nebyl řadu let.

www.archdaily.com, Dům, který Gropius navrhnul pro svou rodinu během svého působení na Harvardu

Gropiusovým nejvýznamnějším dílem je stavba hlavní budovy Bauhausu v Desavě. Vedení Desavy stavbu školy podpořilo jak finančně, tak poskytnutím vhodného stavebního pozemku. Stavba byla navržena v Gropiusově architektonické praxi a je rozpracováním myšlenky, kterou architekt uplatnil už v případě továrny německé firmy Fagus, a zhmotněním idejí funkcionalismu. Rozsáhlá skleněná fasáda, známá z fotografií nejznámějšího pohledu na budovu školy, zvenku umožňuje pohled do školních dílen a zajišťuje jim dostatek světla. Gropius se sice nesnažil skrýt konstrukční prvky, zároveň ale na skleněné fasádě nejsou nijak výrazné rohy budovy, což budově dodává dojem lehkosti. Uspořádání budovy je podřízené potřebám školy. Skládá se z několika částí rozdělených podle funkce, které jsou navzájem propojené dvoupatrovým mostem, ve kterém měl Gropius svou kancelář. Ve třech hlavních částech budovy byly umístěné dílny, studia a také ubytování pro studenty a některé mladší mistry.

www.archiweb.cz, Půdorys budovy

www.archiweb.cz, foto: Petr Šmídek

www.archiweb.cz, foto: Petr Šmídek, Detail skleněné fasády.

Budova školy byla ztělesněním principů, které sama zastávala. Navržena byla jako tzv. Gesamtkunstwerk, komplexní dílo, kde všechny elementy navzájem fungují tak, aby společně vytvořily dokonalý výsledek. Veškeré vybavení budovy, nábytek i osvětlení bylo navrženo studenty školy. Budova tak byla výkladní skříní tvorby studentů a přístupu školy k architektuře a designu. Celá škola je vyvedená ve střídmé, bílo-černo-šedé paletě, do které byly pečlivě vloženy kontrastní barevné plochy. Veškeré prvky spolu dokonale ladí a dohromady tvoří oslňující dílo.

www.archiweb.cz, foto: Petr Šmídek

www.archiweb.cz, foto: Petr Šmídek, Barevné prvky v interiérech budovy

Kromě hlavní budovy školy zanechal Bauhaus na architektuře Desavy i další stopy. Pro účely vysokých mistrů školy navrhnul Gropius nedaleko školního areálu tzv. Mistrovské domy. Na místě vyrostl jeden izolovaný rodinný dům pro Gropiuse a tři dvojdomy určené pro rodiny jednotlivých mistrů Bauhausu – Kleea a Kandinského, Mucheho a Schlemmera a Moholy-Nagye s Feiningerem. Kromě Gropiusova domu měly všechny tři dvojdomy identický půdorys a poskytovaly učitelům značný komfort – kromě verandy a balkonu měl každý k dispozici také velký ateliér umístěný v prvním patře. Zajímavým prvkem jsou barevné nátěry interiérů, které vznikly ve spolupráci se školním ateliérem nástěnné malby. Doby byly sestaveny z tzv. jurko-tvárnic – bloků ze strusky, cementu a písku.

www.archiweb.cz, foto: Petr Šmídek

Podle návrhu Gropiusova studia vyrostlo v Desavě například i sídliště Törten, které mělo přinést úlevu v době bytové krize v tehdejší Výmarské republice. Na 314 malých dvoupatrových rodinných domků se zahradou zde bylo vystaveno díky principům pásové výroby. Prostřednictvím sídliště chtěl Gropius veřejnosti dokázat přednosti industrializace stavebního provozu.

www.archiweb.cz, foto: Petr Šmídek

www.archiweb.cz, Plán sídliště Törten

Walter Gropius za sebou ale zanechal i mnoho dalších působivých staveb. Například již zmiňovanou továrnu německé obuvnické značky Fagus, na které spolupracoval s architektem Adolfem Meyerem a která byla Gropiusovým prvním velkým projektem. Gropius zde naplno prosadil svůj názor, že konstrukční prvky stavby by neměly být zakrývány, a naopak se pokoušel hledat způsoby, jak je v architektuře budovy elegantně přiznat. Při navrhování továrny tak architekti pracovali s její ocelovou konstrukcí, kterou z velké části pokrývá velká plocha skleněné fasády. Ta uvnitř továrny zajišťuje potřebný dostatek světla a dodává celé budově lehkost. Pro svou výjimečnost byla budova v roce 2012 přidána na seznam UNESCO.

foto: Carsten Janssen

Naopak ze samotného konce Gropiusovy kariéry pochází stavba, která jako kdyby vypadla z nějakého futuristického sci-fi filmu. Budova sklárny v německém Ambergu, které se pro její specifický, sakrálně působící tvar někdy přezdívá také skleněná katedrála. Na návrhu stavby spolupracoval Gropius se svou bostonskou společností The Architects Collaborative a svým společníkem Alexem Cvijanovičem. Podobně progresivní stavba mohla vzniknout pouze díky spolupráci architekta a osvíceného investora – tím byl majitel sklárny Philip Rosenthal. Ten k architektuře zastával podobně holistický přístup jako Gropius, a sice že industriální stavby by neměly být pouze funkční, ale i esteticky hodnotné. Celý areál je umístěn v důlku a z okolí jsou tak vidět pouze střechy nízkých částí továrny a impozantní sedlová střecha výrobní haly s proskleným štítem.

www.grandtourofmodernism.com

Za zmínku stojí i Chrám Oheb-Shalom v Baltimoru nebo výše uvedené sídliště Siemensstadt v Berlíně, na kterém Gropius pracoval v rámci kolektivu architektů The Ring. Cílem projektu bylo zajistit levné bydlení pro zaměstnance Siemensu s minimálními příjmy. Gropiusovy budovy v rámci sídliště vynikají strohým funkcionalistickým vzhledem a stojí v kontrastu například vůči budovám od architekta Hugo Häringa, které měly spíše organický charakter, plný oblých tvarů.

www.tripadvisor.com, Budova od Waltera Gropiuse na sídlišti Siemensstadt

www.forward.com, Chrám Oheb-Shalom

Ať už jako průkopník modernismu v architektuře, nebo člověk, který měl na svědomí výchovu celé generace umělců, Walter Gropius se neodmyslitelně zapsal do dějin umění. Jeho stavby se ani dnes neztratí ve společnosti moderních budov a není pochyb o tom, že jen málokdo formoval podobu moderní architektury tak silně jako on.

Jaký je Váš názor?

Související články

Walter Gropius: Muž, který založil školu Bauhaus

Přidejte se k Insidecor komunitě...

Insidecor