Dům jako pro superhrdinu. Tak by se dala popsat rezidence filmového režiséra Michaela Baye, který má na svědomí hned několik ikonických snímků velkého plátna jako Skála, Armageddon, Pearl Harbor nebo Transformers. Velkorysá vila u Los Angeles vznikla pod vedením architekta Chada Oppenheima a jeho studia, které má dlouholeté zkušenosti s projekty velkých rozsahů. Jejich tvorba významně ovlivnila podobu města Miami, kde postavili například kampus či galerii.
Poměrně kontroverzně začala už samotná realizace projektu. Původně totiž na parcele stával dům Marion a Earlea Jorgensenových, blízkých přátel amerického prezidenta Ronalda Reagana, který v roce 1951 navrhl architekt Burton Schutt ve spolupráci s interiérovým designérem Billym Hainesem. Bay se nakonec rozhodl původní zástavbu zbourat a na jejím místě postavit vysněnou novostavbu, čímž si mezi místními zasloužil samé negativní ohlasy. I přes toto stigma se nedá říct, že by nová podoba domu byla ke svému okolí necitlivá.
Dům je sestaven ze tří základních objemů, které jsou jakoby ledabyle poskládány na sebe a zdůrazňují tak důležitý aspekt celé realizace - práci se statikou a dynamikou. První dvě patra se drží při zemi a působí decentně. Oproti tomu nejvýše položené patro, ve kterém najdeme nejen krásný výhled do údolí, ale i luxusní ložnici, je na ostatní patra nasazeno šikmo, a vytváří tak dojem, že dům balancuje a snaží se vyvažovat váhu, kterou nese. Také je jako jediné vidět i z horní, příjezdové strany, odkud tak dům působí mnohem menší, než ve skutečnosti je.
Tento trik s perspektivou známe z mnoha spektakulárních staveb, jejichž architektonické řešení se potýká s neobvykle tvarovaným terénem. Proto kdybyste se někdy procházeli kolem Fallingwater House Franka Lloda Wrighta nebo brněnské Vily Tugendhat Ludwiga Miese van der Rohe, na první pohled byste si jejich výjimečnosti ani nevšimli. Kvalitní architektura totiž za každou cenu nemusí působit okázale.
Oproti dominantnímu exteriéru vnitřek domu ovládají především neutrální barvy, jednoduché linie a užití přírodních materiálů kamene či dřeva. Večery zpříjemní několik krbů, umístěných v hlavních obytných prostorech domu.
Dynamiku objektu zajišťuje také jeho umístění. Pozemek o celkové rozloze 2800 m2 se totiž nachází na hranici útesu. Architekti této skutečnosti řádně využili a horizont zvýraznili polohou bazénu, který tak působí dojmem, že do okázalého výhledu na údolí měst Los Angeles a Santa Monica, každou chvíli vyplaví své útroby.
Ani podoba zahradní architektury rozměrného pozemku nebyla v projektu ponechána náhodě a stala se plynulým prodloužením interiéru domu.
Jelikož má Bay trvalé bydliště v Miami, tato vila mu slouží pouze k občasné zábavě a k relaxaci. K té neodmyslitelně patří všechny možné vymoženosti dnešní doby: od kinosálu pro padesát osob, bazénu, lázní, fitness centra nebo garáže s několika sportovními auty.
Systém plného otevírání fasády umožňuje perfektní přechod mezi interiérem a přilehlou zahradou.
I posilovna skýtá fascinující pohled do okolní přírody a každodenní cvičení rázem proměňuje v unikátní zážitek.
Garážová stání jsou oproštěna od své primární technické funkce a povýšena na výstavní prostor pro vybrané automobily.
Veškerý komfort, který dům nabízí, doplňují navíc krásné výhledy do okolí. Díky velkorysým proskleným stěnám navíc utvářejí přímo živé tapety.
Sladký spánek ve dvou ložnicích, určených majiteli domu, je doplněn střešní terasou s velkolepým rozhledem do okolí.
Interiérové vybavení rezidence je voleno v základních barvách, které podpoří promyšlený koncept bydlení a zároveň mu dodají potřebný šmrnc a eleganci.
Slunolamy architekti využili hned na několik ploch prosklených oken, které tak zprostředkují jednak impozantní výhled do krajiny i umožní pohodlnou regulaci osvětlení. Přirozené světlo v interiéru je totiž nad zlato, což tým Chada Oppenheima samozřejmě moc dobře ví.
I přesto, že velká jména filmového plátna jsou veřejnosti známá i skrze nevkusné a často přehnané vily, zde se setkáváme se zcela jiným případem. Dům sice poskytuje všechny vymoženosti, které si holywoodský režisér může přát, přitom si však zachovává punc vysoce kvalitního kusu architektury. Díky minimalistickému pojetí interiéru, v němž převládají světlé a přírodní materiály, utváří velmi příjemný prostor. Oppenheim nechává okolní přírodu plně zaznít i bez potřeby křičet do okolí příliš výrazným objektem.
Jaký je Váš názor?
Související články
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu