V knihovně matériO knihy nehledejte

Malý šedivý domek v břevnovské ulici Říčanova z dálky nevypadá, že by byl něčím výjimečný. A už vůbec byste tu nečekali knihovnu. Přesto se zde jedna nachází: v útulných podkrovních prostorách s krásným výhledem do okolí najdete poutavou sbírku nevšedních materiálů.

ZA NÁPADEM I ŘEŠENÍM

Knihovna materiálů matériO je součástí sítě evropských materiálových knihoven. Pražská pobočka, kterou provozuje společnost Happy Materials, se otevřela v roce 2011 a za tu dobu stihla nastřádat na dva tisíce vzorků různých barev, vlastností i struktur. Do ruky tu můžete vzít plast i sklo v různých provedeních, ale i ekologické či experimentální materiály. Právě možnost fyzicky vnímat nejen vzhled, ale i tvary a textury je hlavním smyslem projektu, který u nás nemá obdoby. Vedle knihovny provozuje matériO také online databázi, ve které je dostupných celkem přes sedm tisíc materiálů.

Do knihovny materiálů chodí studenti uměleckých oborů, módní návrháři, designéři i architekti. „Přicházejí se k nám inspirovat i hledat konkrétní materiál pro již vymyšlený produkt,“ popisuje Pavlína Jochcová, manažerka knihovny. Každý vzorek v knihovně je opatřen cedulkou, na které je uvedeno referenční číslo. Návštěvník knihovny má zároveň přístup k již zmiňované online databázi, kde najde podrobnější technické informace a kontakt na výrobce a zároveň dostává aktuální přehled o novinkách i vývoji materiálů.

Knihovna matériO rovněž pořádá přednášky, výstavy či workshopy. Nabízí rovněž konzultace, které zájemcům pomáhají rozvíjet návrh a najít vhodné či inovativní materiálové řešení – představivosti se tu dává naprostá volnost. „Chceme, aby návštěvníci přemýšleli o materiálech a jejich aplikaci bez zbytečných předsudků a klišé. Učíme je rovněž mít odvahu a zároveň nést zodpovědnost za nestandardní materiálová řešení,“ říká tým knihovny.

Ve spolupráci s knihovnou vznikla například kolekce zahradního nábytku Jiřího Pelcla pro firmu Egoé či oděvní kolekce Filipa Jakaba S/S Invisible Design. Oba počiny byly nominované na cenu Czech Grand Design. Tým matériO také právě pracuje na projektu pro dánsko-islandského umělce Olafura Eliassona, známého pro velkoformátové instalace.

NEZÁVISLOST JAKO PODSTATA

Za pět let provozu knihovny se změnil hlavně způsob jejího financování. Od roku 2012 je vstup do knihovny zpoplatněn. „Do té doby jsme fungovali z grantu, teď musíme prostředky shánět jinak. To, že se u nás platí vstupné, je občas pro někoho překvapující, pod knihovnou si lidé automaticky představují neziskovou organizaci. Je to však jediná cesta, jak zachovat kvalitu služeb a udržet si nezávislost,“ vysvětluje Pavlína s tím, že lidé by návštěvu knihovny měli vnímat především jako investici do vlastního rozvoje.

A v čem zmiňovaná nezávislost spočívá? „Materiály si vybíráme naprosto svobodně. Za zařazení do knihovny nám výrobci nic neplatí,“ vysvětluje manažerka matériO. Každé rozšíření databáze o novou materiálovou kartu probíhá formou diskuse mezi všemi pobočkami matériO, tedy aktuálně Paříží, Prahou a Bruselem. Brzy rovněž přibydou knihovny v Šanghaji a Soulu.

ČESKO MATERIÁLOVÁ VELMOC ZATÍM NENÍ

První materiálové knihovny začaly vznikat už v 90. letech minulého století. Pokud chceme zabrousit přímo do historie knihoven matériO, musíme zamířit do Paříže. Právě tady totiž vznikl v roce 2001 projekt designérky Élodie Ternaux a odborníka na inovativní materiály Quentina Hirsingera. Rozhodli se, že nebudou shromažďovat všechny dostupné materiály, nýbrž jen ty, které mohou obohatit a inspirovat své uživatele. „Knihovna materiálů je v našem pojetí vlastně výstavní prostor, kde jsou nashromážděny materiály, které nás zaujaly svou výjimečností, unikátností, mimořádnými vlastnostmi nebo také svou obyčejností,” říkají autoři konceptu. Tento přístup, ve kterém vítězí kvalita nad kvantitou, převzaly všechny další pobočky.

V databázi matériO se dnes nachází jen kolem patnácti českých vzorků. „V České republice samozřejmě vzniká spousta materiálů, my se však soustředíme na ty inovativní a vybočující. V tomto ohledu je trochu svět napřed, a to zejména proto, že jiné země si mohou dovolit více investovat do vývoje a podpory firem,“ popisuje Pavlína.

V zahraniční s pobočkami matériO navíc provázaněji spolupracují velké společnosti – od značky Renault po firmu Luis Vuitton. „Čeští výrobci si často neumí pod knihovnou materiálů nic představit, nebo o nás nevědí. Proto nejsou zvyklí naše služby tolik využívat. Do budoucna bychom o sobě proto rádi dali více vědět a spolupráci s firmami prohloubili,“ plánuje Pavlína.

Na otázku, zdali má Pavlína svůj oblíbený materiál, odpovídá s neskrývaným nadšením: „Nejsympatičtější je mi alternativa pěnového polystyrenu Ecovative, který se vyrábí ze zbytků slámy, sena a dalšího zemědělského odpadu. Poté se do směsi nasadí houba, která jí proroste, a vznikne poměrně pevný a lehký materiál s překvapivě dobrými tepelněizolačními vlastnostmi. Navíc je možné si tento materiál vypěstovat prakticky kdekoliv z lokálních zdrojů. Eliminuje se tak uhlíková stopa, která vzniká při dopravě materiálu z jednoho konce zeměkoule na druhý,“ uzavírá manažerka knihovny , „ekologické materiály jsou dnes totiž nejen trendem, ale pomalu se stávají i naprostou nutností.“

Jaký je Váš názor?

Související články

V knihovně matériO knihy nehledejte

Přidejte se k Insidecor komunitě...

Insidecor