Casa di Luce nebo-li dům světla. Tak pojmenovali svou novou rezidenci majitelé dallaského dvoupodlažního objektu, který pro ně vytvořilo americké studio Morrison Dilworth + Walls. Dům o rozloze 300 m2 se nachází na nepravidelně formovaném pozemku velikém 750 m2, který svým tvarem připomíná trojúhelník s vysoce nerovnoměrnými odvěsnami. Klíčovou část tvoří dvůr, který vyplňuje místo přepony a zároveň tak plynule propojuje interiér s exteriérem.
Přestože se dům skládá ze dvou pater, to druhé najdeme pouze v jeho pravé části: nachází se zde ložnice a dvě pracovny. V dolním a značně rozlehlejším podlaží objevíme obývací pokoj, který spolu s kuchyní tvoří rozsáhlou společenskou místnost. Dále zde najdeme také ložnici a příslušenství. To vše je doplněno o venkovní prostor dvorku, který slouží se svým zabudovaným bazénem a venkovními lehátky především jako relaxační zóna.
Architekti dostali za úkol vytvořit místo, které by sloužilo práci i společenskému životu zároveň. Objekt je tudíž koncipován tak, aby poskytoval klidné zázemí pro home-office v místnostech horního patra, i společenský prostor, kde si mohou majitelé užívat příjemný čas strávený s přáteli. K tomuto účelu slouží hlavně obývací pokoj, který se dá v případě potřeby zvětšit o venkovní plochu dvora díky zásuvným skleněným dveřím, jež pokrývají celou jednu obvodovou stěnu místnosti.
Interiéru obývacího pokoje, který je propojen i s kuchyní, dominuje bílá barva, kterou najdeme na stěnách i na většině nábytku. Jako protiklad k bílé čistotě působí tmavě šedá betonová podlaha. Většina nábytku je pak laděná do světlých barev, které korespondují s barvou sádrokartonových zdí. V jinak šedobílém prostoru se pěkně vyjímá černé klavírní křídlo umístěné v rohu místnosti nebo váza se zrcadlovým povrchem.
Koncepci velkoplošných oken se vymyká neobvykle úzké okno svislého tvaru umístěné nad kuchyňským dřezem. Vedle neutrálních bílých skříněk a nadčasových mramorových desek vytváří zajímavý centrální detail uprostřed jinak ničím neposkvrněné plochy a funguje jako stále se proměňující tapeta, do které se lze zahledět nejen při mytí nádobí.
Prosklené posuvné dveře najdeme i v dolní ložnici, odkud se dá rovněž přímo vycházet na dvorek. Do hladiny venkovního bazénu se zapouštějí odrazy neodolatelné okolní zeleně a vytváří malebné panorama, na které je pohled přímo z pokoje. Interiér této místnosti je pak tvořen, obdobně jako u obývacího pokoje a kuchyně, převážně kombinací bílé a šedé barvy.
Světlé tóny koupelny, do které vede vchod z dolní ložnice, doplňují dřevěné a mramorové prvky, které působí v jinak bílém prostoru o to výrazněji. Centrální část místnosti pak zaujímá volně stojící masivní vana skulpturálních tvarů.
Exteriér domu si zachovává punc interiéru. Jako hlavní konstrukční materiály použil tým pod vedením jednoho ze zakladatelů studia, Lionela Morrisona, štuk a římský travertin. Bílá fasáda, velká okna a geometrické konstrukce tak utváří charakter budovy. Dostatek přírody sem pak přinášejí stromy na dvorku i zelené koruny za hranicemi pozemku.
Dům světla dává prostor mnoha aspektům života: zábavě, společnosti, rodině i práci. To se podařilo zkombinovat architektům Lionelovi Morrisonovi, Joanně Hamptonové a Wesleymu Tunnellovi hlavně díky účinnému vymezení soukromých a společenských zón. Dvůr, který vytváří plynulé pokračování obývacího pokoje, poskytuje ideální místo pro nejeden večírek, zatímco horní pokoje umožňují nalézt klid k práci a koncentraci.
Jaký je Váš názor?
Související články
Pagoda House: Dům na pomezí velkoměsta a hor 
Oak Pass House: Dubová oáza v Beverly Hills 
K eleganci rezidence El Mirador přispívá i použití železničních pražců 
Nenápadná hra s přírodou ateliéru Hipposdesign 
Minimalisticky bydlet a kochat se 
Autor:
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu