Pokud jste si chtěli rozsvítit na počátku 20. století, chtělo to trochu úsílí a dobrou orientaci ve tmě. Každé svítidlo bylo totiž ovládáno separátně pomocí spínače umístěného u žárovky. Naštěstí netrvalo dlouho, než někdo přišel s jednodušším řešením. Tím někým byla dvojice newyorských vynálezců: William J. Newton a Morris Goldberg. Ti si v roce 1917 nechali patentovat vypínač instalovaný do zdi. Pomocí jedné páčky tak najednou bylo možné ovládat světlo v celé místnosti.
Patentovaný systém páčkového vypínače z roku 1917.
Historický vypínač.
Podoba vypínačů typická pro USA.
Pro mnoho lidí byl ale jeden centrální spínač luxusem, který vyžadoval rozmístění elektrického obvodu do zdí a stropů. Newtonův a Goldbergův vynález přesto odstartoval éru páčkových vypínačů, které v podstatě využívají stejný princip rychlého přepínání dodnes.
S vývojem vypínačů nezůstávala pozadu ani Evropa. Zde se ale nejprve ujala mechanika vypínače otočného. Už v roce 1919 si bratři Robert a Hugo Berkerovi založili továrnu v německém městě Schalksmühle a začali s výrobou porcelánových otočných spínačů. Sázka na německou kvalitu v kombinaci s odvážným designem se vyplatila a značka Berker tvoří dodnes.
Výrobní linka vypínačů značky Berker.
Na samém počátku tvorby bratrů Berkerových stál tento porcelánový otočný vypínač. Už tehdy vynikal jednoduchým designem a funkčností. Téměř o deset let později se na trhu objevil designový kousek inspirovaný známým architektem Louisem Henrim Sullivanem a školou Bauhaus.
V roce 1939 se na scéně objevily bakelitové vypínače. Bakelit se stal vyhledávaným materiálem hlavně díky své tvrdosti a nehořlavosti. Tento plast odolával i kyselinám a tavení. Zároveň však dovoloval vytvářet různorodé tvary. V roce 1948 se voděodolné vypínače tradičně vyráběly z odlitků pryskyřice nebo porcelánu. Otočné vypínače Berker odlévané z plastu představovaly tehdy skutečně revoluční přístup. Plastové vypínače se osvědčily natolik, že jejich konstrukční prvky byly ponechány bez jakýchkoliv změn po celá desetiletí.
Rok 1950 přinesl novinku v podobě chytrého vypínače. Díky svítícímu knoflíku se slovem Licht bylo snadné ve tmě vypínač ihned najít. V roce 1958 přišla změna a otočné vypínače vystřídaly páčkové modely, opět se svítícím prostředkem.
S příchodem šedesátých let přišla také změna tvaru. Namísto kulatých tlačítek vešly do módy hranaté modely. Dnes naprosto samozřejmý snímatelný kryt byl v roce 1966 žhavou novinkou. Možnost libovolně měnit kryty a odstraňovat je při malování zaznamenala obrovský úspěch.
1980 se zapsal do dějin jako rok, kdy se kruh stal součástí čtverce. O pět let později se pak výrobním materiálem stalo sklo, které otočným vypínačům dodalo punc elegance.
Do nového tisíciletí vstoupil chameleon v podobě prototypu B.1. Díky svým jednoduchým barvám a vzhledu může být použit do jakéhokoliv prostředí. V roce 2004 začala éra inteligentních technologií a prostor dostaly systémy pro ovládání nejen osvětlení, ale rovnou celých domácností. Komfort se stal prioritou číslo jedna.
Dnes, téměř 100 let od svého vzniku, se Berker může pochlubit modely R.1 a R.3. Centrální díly v černé a polární bílé barvě tvoří v kombinaci s materiály jako akryl, beton nebo kůže harmonický celek. Kulatý vypínač ve čtvercovém rámečku navíc působí jako rafinovaný designový doplněk.
Berker R.1 Berker R.3
Značka Berker si je moc dobře vědoma své historie a proto v žádném případě nehodlá zanevřít na své ikonické kousky. A model Berker Serie 1930 Porzellan Made by Rosenthal je toho příkladným důkazem. Od roku 2010 je výrobcem vypínačů Berker firma Hager Electro.
Jaký je Váš názor?
Související články
Vypínače a zásuvky, na jejichž výrobě spolupracuje robot 
Vypínače, které dobyly vilu Tugendhat 
Autor:
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu