Pokud máte rádi malebné výhledy a minimalistickou moderní architekturu, zbystřete. Švédský ateliér Robert Nilsson Arkitektkontor postavil ve Švédsku v letech 2007 až 2008 vilu o rozloze 250 metrů čtverečních s nádherným výhledem na zátoku. Pojďme se podívat, jak se mu povedlo zasadit velice moderní stavbu do divoké přírody.
I přes obtížné zadání dokázali architekti maximálně využít potenciál místa: dům s respektem k zalesněnému okolí posadili na vyvýšený pahorek v blízkosti skalnatého mořského útesu. K nepředvídatelné přírodě zvolili jako kontrast hladké a elegantní linie plynule přecházející v okolní krajinu.
Díky umístění a použitým technologiím může dům čerpat vodu z nedalekého moře - ta prochází zařízením, jež ji zbavuje slanosti. Dům i bazén vytápí geotermální tepelná čerpadla a objekt se v létě chladí větrací šachtou, díky které je klimatizace v podstatě zdarma.
Z hlavní strany domu pak prakticky neexistují viditelné dveře - ven se vychází posuvnými panely, které jsou stejně vysoké jako stropy, takže nenarušují jednotu hmoty.
Směrem k moři se obyvatelům vily otevírá terasa s bazénem a posezením. Obojí je vpuštěné do země, aby majitele chránilo před silným větrem. Útulný ďolík v terase je velice rafinované řešení, sedět v ostrém přímořském větru by se pravděpodobně nechtělo nikomu.
Autor stavby architekt John Robert Nilsson si pohrál i s návrhem dispozic interiéru, kde přistoupil k oddělení společenských místností od těch soukromých. Srdce domu, prostorný, vzdušný a otevřený obývací pokoj obklopil koupelnami, ložnicí a úložnými prostory. Místnosti od sebe však nerozlišil tradičně, tedy pomocí dveří, ale pouze vysokými otvory ve zdech. Tento princip pomohl prostor přehledně koncipovat se zachováním otevřené a volné dispozice.
Nerušený výhled do okolí zajistily především prosklené stěny. Ty jsou tvořeny dvěma vrstvami – vnější upravuje barvu denního světla, vnitřní brání mimo jiné kondenzaci vzduchu v objektu. Přechod mezi exteriérem a interiérem je téměř neviditelný i díky tomu, že jsou stěny zapuštěny přímo do vápencového základu domu bez jakýchkoliv kontur a totožná podlaha tedy plynule přechází zevnitř ven. Jednotný styl drží i interiérové vybavení, které je velice minimalistické, čisté a nese se v černé a bílé v návaznosti na barevnost celého domu.
V kontrastu s čirými stěnami směrem k moři stojí zadní část domu, kterou tvoří černá zeď s jediným narušením: dveřmi. Ty jsou doplněny mřízkou, díky čemuž regulují přívod světla do objektu. Stejně jako terasu, zem kompletně pokrývá vápencová podlaha.
Od terasy k moři autoři vystavěli schodiště, které čisté a jednoduché linie vede po kopci jako jemný vodopád. Jednotou použitého materiálu a barevnou umírněností jemně mořeného dřeva pak zůstává v komunikaci s okolní přírodou a zároveň také opticky i funkčně propojuje stavbu s nedalekým zálivem.
V něm poté poskytne odpočinek před naloděním nebo naopak dlouhou cestou na vrchol širší molo, ze kterého je krásný výhled nejen na západ slunečního svitu v zátoce.
Švédskému ateliéru se podařilo vytvořit objekt, který navázal úzký vztah s okolní krajinou a plně k ní s obdivem vzhlíží. Dokážete si představit bydlet v takovém domě?
Jaký je Váš názor?
Související články
Být součástí přírody 
Interiér versus exteriér 
Bazén až do obýváku 
Totální koncept místa 
Velký malý prostor 
Autor:
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu