I přestože je tomu více než dva tisíce let, co Římané vpadli na portugalské území, horská vesnice Longroiva na severovýchodě Portugalska pořád nese jejich dědictví – tradice termálních lázní se zde zachovala a trvá dodnes. Projekt lisabonského studia Luís Rebelo de Andredo měl za úkol tranformovat tamější lázeňské budovy na hotelový komplex, který by ale stále poskytoval léčebné a relaxační služby. Za tímto účelem nechali architekti pod vedením zakladatele ateliéru vystavět k původní budově i rozsáhlou modulovou strukturu, jejíž dvě podlaží skrývají lázně i desítky pokojů.
Návštěvníci lázeňského resortu mají možnost udělat něco pro své zdraví i častými výlety do okolí. Kraj Mêda, do něhož spadá i Longroiva, se totiž pyšní svými vinicemi, historickými městečky a horskými panoramaty. Přestože tato malá vesnice čítá pouze na 300 obyvatel, najdeme zde místa, která stojí za návštěvu: Foz Coa Park se svými prehistorickými malbami či nedaleký národní park Douro.
Architekti ráz okolní krajiny respektovali a stavbu tomu přizpůsobili – celému projektu tak dominují zemité odstíny červené barvy a tvarování přímo odvozené od přírodních forem. Díky obložení z lesklých vínových kachlů působí i původní lázeňská budova z konce devatenáctého století v souladu s nově přistavěnou strukturou. Dlaždice pak rámují kamenné kvádry, díky kterým dům ladí i s původní vesnickou zástavbou.
Fasáda je osově souměrná a přestože jsou si první dvě patra zvenku hodně podobná, najdeme zde jemné rozdíly, především ve tvaru oken – zatímco na první úrovni mají okna tvar obdélníku, díky o něco větší výšce té druhé tu najdeme okna oblouková, jejichž oblouky průčelí jakoby uzavírají.
Úpravu interiéru charakterizuje citlivá a nápaditá práce s původní strukturou. Architekti využili starých forem k obohacení vzhledu jednotlivých místností – recepci tak zdobí podlaha z masivních kamenných kvádrů a pokoje zase původní stropy s novou omítkou.
Kamenné kvádry posloužily i jako originální dveřní rámy, které příjemně kontrastují s bílou barvou dřevěných křídel.
Celý interiér přestavěné budovy je laděn do přírodních barev, zejména hnědé a bílé, které tvoří jádro jeho barevného schématu. Kromě již zmíněných kamenných prvků, použili designéři k zútulnění pokojů často i dřevěné parkety, které působí méně formálně než chladný kámen.
Zatímco původní část charakterizuje práce s historickou strukturou a zemité barvy, novostavba je plná světla a otevřených prostorů. To platí i pro průchod, který spojuje oba díly komplexu, ve kterém najdeme po obou stranách vodorovné průhledy, z nichž je vidět do krajiny.
Dřevotřískové obložení uvnitř můstku příjemně kontrastuje s betonovou podlahou a bílým stropem. Oproštěné materiály průchodu nás tak plynule připravují na interiér další části resortu, ve které se skrývá kromě samotných lázní i dvacet pokojů a deset vil.
Pokoje v přistavěné části se liší hlavně svými světlými barvami. Béžové tóny často doplňují zajímavé detaily z dřevotřísky. Tento materiál použili designéři pro povrch stěn na chodbách, v pokojích či dokonce v koupelně. Decentní eleganci pak do pokojů, podobně jako u průchodu, vnáší bílý strop a betonová podlaha.
Díky modulové struktuře přízemí mají pokoje v přistavěné části hotelu tu výhodu, že jejich čelní stěna se skládá z posuvných prosklených dveří, které se dají zasunout do strany a které skýtají překrásný výhled do údolí. Menší dřevěná terasa pak člověku umožňuje relaxovat či kochat se dosyta panoramatem.
Obdobně jako u fasády hlavní budovy, i v nové části využili architekti lesklé kachle vínové barvy, tentokrát k obložení venkovních stěn modulů, které jsou však částečně chráněny před případným nepříznivým počasím.
Jednotlivé pokoje vytváří široký pás, který plynule pokračuje dále od původní budovy. Šikmé střechy samostatných domků ležících o úroveň výše kopírují okolní kopcovitou krajinu a přitom i ony zachovávají rysy dolního podlaží - třeba obložení z dřevěných latěk v barvě rzi nebo velkorysé výhledy díky proskleným stěnám v přízemí.
Projekt studia Luís Rebelo de Andredo ukazuje, jak důležité je zachovávat tradice a přitom je začleňovat do moderního světa. Lázně ve vesnici Longroiva mají dlouholetou historii, přesto i dnes mohou nabídnout svým návštěvníkům něco nového – místo, kde se staré prolíná s novým a kde se zachovává respekt jak k minulosti, tak i k okolní přírodě. Díky pečlivému výběru materiálů i zasazení do krajiny působí hotel ve svém okolí přirozeně – jako by byly špičaté střechy vil pouze dalšími vrcholky v již tak kopcovité krajině.
Jaký je Váš názor?
Související články
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu