Nadčasovost je kouzlo, kterého chce dosáhnout každý, kdo něco vytváří. Architektka Daniela Polubědovová toto umění ovládá dokonale. Pojďte s námi na prohlídku loftu v Dělnické, kterému Daniela dala otisk své osobité jednoduchosti. A kterému by deset let hádal opravdu jen málokdo.
Majitel hledal spolu s Danielou bydlení v Praze pro sebe a svou rodinu, dlouho se ale pro nic nedokázal rozhodnout. Až když navštívili starou výrobní halu v Holešovicích, která byla součástí činžovního domu, měli oba jasno. „Všechna okna byla zabedněná, až na řadu malých okýnek, kterými dovnitř prosvítaly sluneční paprsky. Tmavý prostor rozsvítily tenké proudy světla a my si připadali jako v chrámu,“ vzpomíná Daniela na moment, který rozhodl.
Podle architektky se jednalo o opravdovou výzvu – na zemi byla hlína, objekt nebyl v dobrém stavu a muselo se začít od nuly. „Původní dřevěné stropy se zachovaly. Všechny danosti prostoru byly skvělé, jen se na ně navazovalo.“ Daniela nechala mluvit prostor sám za sebe, zjistila, kde a v čem ji limituje, a tím se určil celý záměr projektu. Hala byla dostatečně vysoká na to, aby se mohlo vytvořit druhé patro. Hlavním posláním bylo zachovat pocit velkého otevřeného prostoru, který jim hala nabízela. Proto se místo zdí rozhodla pro skleněné příčky, do kterých jednotlivé místnosti zahalila. Pro pocit soukromí stačí zatáhnout závěsy.
Další výzvou byl omezený rozpočet klienta, který dal však vzniknout hned několika inovativním nápadům. Zmínit můžeme podlahu v dolním patře, kterou Daniela nazývá „šetřícím momentem“. Jedná se o beton s podlahovým topením, ošetřený transparentní lazurou, která se standardně jako podlahová stěrka nepoužívá. Je natřená v několika vrstvách, aby nepouštěla vod,u a právě díky tomu se na podlaze tvoří jemné šmouhy, které přiznávají tahy štětcem. I svítidla architektka vyřešila jednoduše, ale přesto působivě – z trámů visí obyčejné zářivky. „Design není o penězích, ale o nápadech,“ tvrdí Daniela, „na luxusu za velké peníze to rozhodně nestojí.“
Detail nedokonalostí podlahy i visící zářivka v levém rohu.
Co se týče nábytku, architektka chtěla vytvořit a navrhnout co nejatypičtější. „Vždy se snažím navrhnout takový byt, aby další design potřeboval co nejméně. Mým cílem je vytvořit prostor, který může fungovat i bez nábytku.“ Každý kus nábytku má svůj pevně daný účel, žádné zbytečně skříňky nebo stolky zde nenajdete. Právě proto působí celý byt vzdušně, otevřeně a čistě. Většina produktů, které Daniela nevytvořila sama, pochází z Konsepti.
Základem designu je kombinace materiálů a neutrálních tónů, ty Daniela vybírala velmi intuitivně. Skloubení dřeva s kovem je pro její práci typické. Tlumenost v podobě lomené šedé barvy na stěnách, tmavé podlahy a dřevěného stropu je však místy doplněna o použití překvapivě jasných barev. Tak je tomu i u kuchyně, jejíž horní část svítí neonově žlutou, nebo u koupelny, kde nás překvapí zářivá červená. „Kde použít výraznou barvu předem nepromýšlím, řídím se pocitem. Vnímám očima prostor a pak to najednou vidím. Právě barvy vytváří dynamiku a harmonii.“
V obývací části člověka na první pohled zaujme domácí kino, které je vidět i z druhého patra. To bylo v režii majitele, kterého nejrůznější technoligie zajímaly. Také sezení je řešeno atypicky. Žádné pohovky a sedačky, ale pytle. Svítivě žlutý koberec plynule navazuje na zbarvení kuchyně.
Ložnice navazuje na minimalistickou jednoduchost celého projektu. Zajímavým prvkem místnosti je cihlová stěna se dvěma okny, jejíž surová plocha je přesně vymezena a kombinována s bílou zdí způsobem, který může evokovat až geometrickou ornamentiku a působit jako nenápadný dekor. Výhled člověka jistě překvapí, nachází se sice v Holešovicích, ale z okna jsou vidět stromy.
Daniela se v průběhu let do bytu několikrát vrátila a mile ji překvapilo, jak s bytem rodina pracovala. Pořád se v něm zachovávala původní myšlenka vzdušnosti a jednoduchosti, atmosféra prostorné haly v bytě zůstávala. I dnes, po deseti letech, je loft velkou inspirací nejen pro milovníky industriálního stylu. Hra, kterou zde architektka rozehrála s kompozicí a kombinací materiálů a barev, je stále aktuální.
Jaký je Váš názor?
Související články
Daniela Polubědovová: Navrhování je proud energie 
Bydlení v továrně na tužky 
Zaoblený loft 
Autor: 
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu