Jen málokterým osobnostem se povede změnit celý obor. Francouzsko-švýcarský architekt Le Corbusier (1887–1965) to ale dokázal. Právě díky němu začala po celém světě vznikat jedinečná modernistická díla, která se zapsala do učebnic architektury. I o sto let později sklízí obdiv po celém světě. Le Corbusier byl však nejen talentovaný architekt, který stavěl domy. Ikonickými se staly také jeho návrhy nábytku.
Foto: SiteLeCorbusier.com
Ale nejprve stručně k samotnému architektovi. Le Corbusier se narodil v malém švýcarském městě La Chaux-de-Fonds, tehdy ještě jako Charles-Édouard Jeanneret-Gris. Architekturu studoval ve svém rodném městě, to mu však brzy začalo být malé. A tak se vydal na cesty po celém světě. Klíčová byla návštěva Berlína, kde se seznámil s Peterem Behrensem, o kterém se často mluví jako o prvním průmyslovém designérovi světa. Proslavila ho hlavně práce pro výrobce elektroniky AEG. Přátelství později navázal také s dalšími ikonami modernismu, například s Miesem van der Rohe či Walterem Gropiem, který v roce 1919 založil v německé Desavě architektonickou školu Bauhaus.
První světovou válku strávil Le Corbusier ve svém rodném městě, hned v roce 1918 se však přestěhoval do Paříže. Začal tu spolupracovat s francouzským kubistickým malířem Amédée Ozenfantem. Společně dali dohromady manifest purismu, ve kterém se distancovali od zdobnosti architektury a odkázali na moderní technologie i postupy.
Roku 1920 spolu oba inovátoři začali vydávat magazín L’Esprit Nouveau. Právě do něj začal architekt přispívat pod pseudonymem Le Corbusier. Následoval tak módu tehdejších pařížských intelektuálů. V roce 1923 vydal Le Corbusier knihu Za novou architekturu, kde formuloval svou slavnou myšlenku, že má být dům „stroj na bydlení“. Architekturu by podle něj měl definovat účel a funkce.
Jako každý velký myslitel své doby, i Le Corbusier měl své kritiky. Vyčítali mu, že ve svých návrzích klade přílišný důkaz na oddělování sociálních vrstev, kulturních, pracovních a odpočinkových zón. Takové dělení podle kritiků vede k izolaci, prohlubování rozdílů a vzniku sociálních ghett. Prostranství, která navrhoval, byla často nehostinná. Skicoval města pro miliony obyvatel, která nápadně připomínala dnešní sídliště. Řada lidí mu vyčítala také politickou angažovanost – udržoval kontakt například s italským diktátorem Benitem Mussolini.
Koncept bydlení, který Le Corbusier vymyslel pro Marseille. Foto: Smithsonian.com
Ke Corbusierovým nejznámějším dílům patří Villa Savoye z roku 1931, která stojí ve francouzském Poissy. Architekt se při navrhování nechal inspirovat tvary i funkcí automobilu. Mezi ikonické projekty patří rovněž obytný dům Unité d’habitation pro 1600 lidí v Marseille, který navrhl v roce 1952 a stal se symbolem brutalismu.
Villa Savoye. Foto: WikiArquitectura
Unité d'habitation. Foto: ArchDaily.com
Jedinečným příkladem strohé architektury je pak klášter v La Tourette, který vznikl mezi lety 1953 až 1960. Nelze opomenout ani Mariánskou kapli, kterou architekt postavil mezi lety 1950 a 1954 ve francouzském Rondchamp. Římskokatolická kaple vyniká dramatickými skulpturálními tvary. Výjimečný je také interiér, kam drobné otvory ve zdi vpouštějí rozptýlené světlo. Le Corbusier se podílel i na československé architektuře, spolupracoval například s Tomášem Baťou. Pomáhal mu například se slavným nákupním domem na Václavském náměstí.
Kaple Notre-Dame du Haut. Foto: Petr Šmídek
Klášter v La Tourette. Foto: ArchDaily.com
Už od roku 1928 navrhoval Le Corbusier nábytek, který používal ve svých projektech. Pro obytný dům Unité d’habitation v Marseille navrhl například betonovou lampu Borne Béton Grande, která se hodí do interiérů i exteriérů. Dodnes ji nabízí italská společnost Nemo. Svítidlo se vyrábí ručně, a tak je každý kus trochu jiný. K dostání je jak v podlahovém, tak stolním provedení. Do České republiky oba produkty dováží společnost Hagos.
Dosud společnost Nemo vyrábí také závěsný lustr Crown Minor. Tvoří ho konstrukce z litého hliníku, doplněná pískovanými skleněnými stínidly. Kolekci doplňuje svítidlo Crown Major, které je k dostání pozlacené, bílé a černé variantě. U nás jsou svítidla k sehnání v obchodě Stockist.
Stockist k nám vozí i hliníkovou nástěnnou lampu Applique de Marseille, kterou původně Le Corbusier navrhl pro svůj apartmán v Paříži. Vyrábí se v matně šedé a matně bílé. V roce 1954 zase architekt navrhl podlahové světlo Projecteur 365, které pomocí difuzéru nabízí příjemně tlumené světlo. Praktická je jeho verze Projecteur 165 s klipovým úchytem. Dá se tak připnout na stůl, postel či poličku. Svítidlo Projecteur však dostane i v klasické verzi, která se dá zavěsit ze stropu, a to u společnosti Designpropaganda.
Le Corbusier přišel i s úžasnými návrhy sedacího nábytku. Židli LC7 dodnes vyrábí italská společnost Cassina. Pochromovanou ocel doplňuje látka a kůže. Na návrhu architekt spolupracoval s francouzskou architektkou a designérkou Charlotte Perriand a svým bratrancem Pierrem Jeanneretem. Židle je v obchodě Designpropaganda k dostání v několika provedeních, a to i ve verzi pro exteriér.
Židle LC7.
Stejná trojice stojí i za vznikem křesla LC2, které bylo poprvé prezentováno v roce 1928 na pařížském Salonu. Ve stejném roce vzniklo také křeslo LC1. To architekti navrhli do vily Church. Zkombinovali v něm pochromovanou ocel a kůži. Ikonické je rovněž lehátko LC4, které je navrženo tak, aby nabízelo prostor k maximální relaxaci. Součástí kolekce je také stůl LC6, který tvoří lakovaná ocel a masivní jasanové dřevo.
Židle LC1.
Křeslo LC6.
Křeslo LC2.
Stůl LC6.
Práce Le Corbusiera vydá na celou knihu, vystihnout celé jeho dílo v jednom článku je prakticky nemožné. Pokud se chcete o ikoně modernistické architektury a designu dozvědět víc, sáhnout můžete po některé z nesčetných publikací, které o Le Corbusierovi vyšly. Anebo se rovnou ponořit do četby některé z knih, které Le Corbusier napsal. Právě tak mu nahlédnete do hlavy nejlépe.
Fondation Le Corbusier
Jaký je Váš názor?
Související články
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu