Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku

Kostel sv. Trojice v Lipsku čerpá z krásy místního kamene

Kostel sv. Trojice v Lipsku čerpá z krásy místního kamene

Domy, byty, kanceláře. O těch se ve spojení s novostavbami mluví často, ale co kostely? Náboženské objekty si taky zaslouží pozornost – dokazuje to třeba katolický kostel sv. Trojice v Lipsku. Stojí v centru saské metropole a navrhli ho místní architekti Schulz & Schulz. Stavbu dokončili v roce 2015 a od té doby přitahuje pozornost jak turistů, tak odborníků.

„Při návrhu jsme se odráželi od okolní zástavby. Svou přítomnost dává kostel jasně najevo vysokou věží a hlavně otevřeným dvorem,“ vysvětlují architekti. Na farním dvorku v srdci kostela často posedávají kolemjdoucí, sem tam po schodech vesele skáčou děti, nebo se místní chladí ve fontánce. Na historii Lipska navazuje i samotný průchod kostelem – ateliér tu chtěl odkázat k pasážím, kterých je v centru města spousta.  

A proč ta výrazná červená barva? Cihly jsou vyrobené z rochlitzského porfyru, kamene, který se v Sasku tradičně těží. V Lipsku z něj vzniklo několik staveb, třeba stará radnice na hlavním náměstí. „Kostel tak navazuje na tradici a vzdává hold regionu,“ popisují architekti.

Cesta k nové velkolepé stavbě ale nebyla jednoduchá. Katolíci toužili po reprezentativním kostele sv. Trojice víc jak dlouhých 70 let. První kostel na tomto místě postavilo město v roce 1847, za druhé světové války byl ale výrazně poničen – zůstaly v podstatě jen obvodové stěny a kostelní věž. Zbytky objektu město odstranilo v roce 1954 a slíbilo, že se katolická komunita dočká nové a velkolepé stavby.

Z plánů nakonec sešlo a mlčelo se až do konce 70. let. Tehdy město katolíkům připsalo pozemek poměrně daleko od centra a v roce 1982 tu postavilo kostel, který už za pár let začal vykazovat první konstrukční nedostatky. V roce 2015 nicméně dostala stavba památkovou ochranu. Vloni však město novému majiteli povolilo kostel strhnout, jelikož byla jeho údržba velmi náročná. Pod památkovou ochranou tak důstala jen věž, která dodnes stojí, zatímco zbytky kostela byly vloni v únoru srovnány se zemí.

V roce 2008 začali katolíci znovu vyjednávat s městem, které jim tentokrát vyšlo vytříc a nabídlo parcelu v centru na místě původního kostela z 19. století. Architektonickou soutěž vyhráli právě Ansgar a Benedikt Schulz.

Dominantou stavby je kostelní věž, která nabízí zajímavé pohledy a srovnání se sousední novou radnicí v historizujícím slohu. Srdcem kostela je kostelní loď s víc jak čtrnáct metrů vysokými stropy. Přirozené světlo přivádí do kostela průhled, jenž má 22 metrů – paprsky dopadají přímo na oltář a místnost získává sakrální atmosféru.

Budova nabízí různé scénografické pohledy. Jedinečnou náladu prostoru dodává vrstvené dřevo v kombinaci s bílými omítkami. Zajímavým detailem je i dlouhé okno od umělce Falka Haberkorna, které symbolicky znázorňuje vstup do svatostánku a znázorňuje také přechod do světského světa.

Kostel má nejen zajímavý příběh a architekturu, ale traduje se také zábavná historka: stavba stojí u rušné ulice Martin Luther Ring, po které měla dostat adresu. Katolické komunitě se ale příliš nezamlouvalo, aby nesl kostel jméno zakladatele protestantismu, a tak si prosadila založení drobné uličky Nonnenmühlgasse. Ta dostala jméno po jeptiškách a zaručila katolíkům důstojnou adresu.

Kostel sv. Trojice je nejen jedinečná církevní stavba, ale svou otevřeností vytváří také nový veřejný prostor v centru města. Každý může strávit pár příjemných minut ve stínu stromu na dvorku, anebo se osvěžit ve fontáně. Ať už má k náboženství blízko, anebo ne. 


Kostel sv. Trojice

Schulz und Schulz Architekten

Nonnenmühlgasse 2, 04107 Lipsko

 

 

 

 

 

 

 

 

Jaký je Váš názor?

Související články

zpět na seznam článků

O článku

Veronika Čáslavská Autor:
Veronika Čáslavská

Foto: Simon Menges, Schulz und Schulz Architekten

Publikováno: 08.03.2019


Přidejte se k Insidecor komunitě...