Za druhé světové války vzniklo v Německu mnoho bunkrů. Spousta z nadzemních úkrytů se ale nedochovala. Jeden, který měl za cíl chránit pacienty z protější nemocnice, však ano. Bunkr v Hamburku z roku 1939 si vzali do parády tamní architekti - Thomas Schacht a Ruth Kramer, kteří z něj vytvořili sofistikovaný apartmán pro běžný život. A i když se byt zcela nezbavil atmosféry válečného období, je velice útulný a ponechané surové prvky mu dodávají neokoukaný šmrnc.
Bunkr najdete v hamburské ulici Bülowstrasse. Jeho hlavním účelem tehdy bylo chránit nemocnici pro ženy a děti, sídlící přes ulici. Bunkr byl s nemocnicí nakonec propojen tunelem a během války tak sloužil především jako útočiště pro nově narozené děti a jejich matky, ale také jako klidný operační sál pro nemocné a zraněné. Na vrcholek betonové stavby nebyl nikdy namontován kanón Flak, jak bylo původně zamýšleno, ale vlajka červeného kříže. I proto byl nejspíše ušetřen. Když spojenecké bombardéry opakovaně přelétaly přes Hamburk, nechaly za sebou zdevastované město. Bunkr a nemocnice v Bülowstrasse však zůstali nedotčeny, a mohly tak i nadále sloužit svému účelu.
Po válce byl bunkr na mnoho let zapomenut. Avšak pro dva mladé vývojáře a architekty se stal perfektním místem pro jejich „nový“ projekt. Renovace a opětovné obnovování bunkru začalo v roce 2013. Vzhledem k povaze budovy a památkářských zákonů trvaly opravy dlouho a byla potřeba celková obnova. Kromě samotné renovace a opětovného použití daných materiálů a struktur se architekti zaměřili také na přidání nových a současných designových prvků.
Pobyt v podkrovním bytě Bunker je nezapomenutelný zážitek! Nachází se poblíž rušného centra Hamburku, a přitom skvěle potlačuje nekonečný městský hukot a šum. Panuje zde klidná atmosféra, kterou ocení po náročném dni ve městě nebo v práci jistě každý. Toto soukromé útočiště v sobě nese ducha minulosti a zároveň nepostrádá luxus moderní doby, na který jsme již všichni tolik zvyklí.
Bunkr měl jasně danou funkci i formu. Beton a otevřené prostory. Architekti to respektovali a jen zlehka upravili hrubé zdivo, ručně vytvořené dělníky v roce 1939. Na jižní a východní straně také vyřízli velká okna a vpustili dovnitř denní světlo a s ním i nádherný výhled na Hamburk. Surový beton architekti oživili moderním nábytkem a doplňky. Vše v decentní barevné paletě, která jen podtrhuje charakter budovy.
Pro oddělení místností architekti zvolili skleněné panely v industriálním duchu, které do prostoru svým vzhledem perfektně zapadají. Nic neztrácí na světelnosti ani vzdušnosti interiéru. Z obývací místnosti, která je propojená s kuchyní a jídelnou, se dostanete rovnou na rozlehlou terasu, z níž jsou výhledy na město nejkrásnější.
Za prosklenými dveřmi vykukuje ložnice a o kousek dál najdete také koupelnu s toaletou. Celý byt nabízí nejvyšší standard z hlediska interiérového designu i nábytku. Je dobře koncipován v každém detailu, který nejen že přináší radost, ale také usnadňuje použití. Jinými slovy: od chvíle, kdy sem vstoupíte, se budete cítit pohodlně a doma.
Koupelnu zdobí mramorové obklady, které architekti oživili zlatými detaily. V kombinaci s betonovými stěnami působí velice elegantně.
Původní prvky najdete především na schodišti. Velké rezavé trubky, vycházející ze stěn, sloužily kdysi pro vytápění bunkru párou během chladných měsíců. Ani suterén by neměl být bez povšimnutí. Zde má své místo původní dieselový generátor, který byl sice upraven do funkčního stavu, ale nyní slouží už jen jako připomínka dob minulých. Na stěnách můžete ještě stále spatřit staré spínače a elektrické nástroje.
Bunkr slouží i nadále jako bezpečné útočiště, avšak obyvatele už nechrání před válkou, nýbrž před ruchem velkoměsta. Jedinečnost, kterou mu architekti novým pojetím dodali, se odráží v každém detailu. Budova v sobě navíc i nadále nese odkaz minulosti.
Mnoho budov, které byly v minulosti postaveny s jistým záměrem a danou funkcí, dnes slouží k novým účelům. A architekti si je pro své projekty rádi vybírají. Takovým příkladem jsou například i ruiny německého gotického kostela, které se proměnily v nové muzeum nebo bývalá mexická továrna, z níž je nyní stylová restaurace.
Jaký je Váš názor?
Související články
Z ruin německého gotického kostela se zrodilo nové muzeum Kolumba 
Londýnská čtvrť Coal Drops Yard okouzluje viktoriánskou architekturou 
Portugalský hotel Armazém čerpá z industriální krásy bývalého skladu 
Bývalá mexická továrna se proměnila v restauraci s duchem minulosti 
Autor: 
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu