Jak na veřejný prostor? Musí být dobře přístupný a podporovat socializaci

Jak poznáte kvalitní veřejný prostor? Podle toho, že to tu opravdu žije, scházejí se tu různé komunity a přátelé. Dobré veřejné prostory jsou srdcem společenského a sousedského dění, uvádí newyorská nezisková organizace Project for Public Spaces (PPS), která se tématem dlouhodobě zabývá. Co dalšího můžou veřejná prostranství nabídnout a jak k nim přistupovat?

Heavenly Water Service Center od čínského ateliéru HHD_FUN. Foto: DuoCai Photograph

Veřejné prostory se často pojí s nějakou institucí – například knihovnou, galerií či školou. Propojuje se tu tak obyvatelstvo a stát. Organizace PPS zkoumala tisíce veřejných prostranství a zjistila, že ta úspěšná často naplňují čtyři hodnoty: jsou snadno přístupná, lidé se tu rádi zapojují do různých aktivit, prostranství je upravené, pohodlné a stává se centrem setkávání. Odborníci vymysleli následující diagram, pomocí kterého je možné individuálně posuzovat kvalitu veřejného prostoru. Zahrnuje jak kvalitativní, tak kvantitativní prvky – například frekvenci pěší chůze. Pomocí diagramu můžete individuálně zkoumat místa, která znáte. Je hřiště za rohem snadno přístupné? Nabízí park místo pro příjemné posezení? Odpovědi vám třeba pomůžou zjistit, proč sem moc lidí nechodí.

Jedním ze základních kritérií zmíněných v diagramu je přístupnost a propojenost. Stačí se podívat, jak je prostor napojený na okolní zástavbu. Jak vizuálně, tak fyzicky. Ke správně pojatému veřejnému prostoru se snadno dostanete a lehce tudy projdete, navíc je přehledný z dálky i z blízka. Kvalitní veřejné prostory mají také snadnou dopravní dostupnost. PPS nabízí několik otázek, které si můžete položit, pokud chcete prostor zkoumat, například:

Je prostor dobře vidět z dálky?
Je prostor dobře napojený na okolní budovy, nebo ho lemují bílé zdi?
Dostanou se lidé na místo jednoduše, nebo musí kličkovat mezi auty?
Myslí prostor na lidi se specifickými potřebami?
Vedou chodníky a silnice opravdu tam, kam se lidé chtějí dostat?
Jsou v bezprostřední blízkosti stanice hromadné dopravy?

Objekt Sunset Parklet od sanfranciského ateliéru Interstice Architects. Foto: Cesar Rubio

Dalším z bodů, které PPS posuzuje, je pohodlní a dojem. První dojem dělá hodně, a tak odborníci zdůrazňují, že by dobrý veřejný prostor měl být čistý, bezpečný a nabízet dostatek místa k sezení. „Často se nemyslí na to, kde všude budou chtít lidé sedět,“ píše PPS. Při navrhování můžou pomoct následující otázky:

Dělá místo dobrý první dojem?
Nabízí prostor dostatek místa k sezení? Je sezení atraktivně umístěno? Můžou lidé pobývat jak ve stínu, tak na slunci?
Jsou prostory čisté? Kdo je zodpovědný za úklid a kdy?
Je místo bezpečné? Kdo se stará o bezpečnost?
Pořizují si lidé fotky? Je tu hodně fotogenických míst?
Dominují místu vozidla, nebo chodci?

Lavice VIRO od kolumbijského ateliéru Konkretus.

Třetím kritériem veřejného prostoru jsou možnosti využití a aktivity. Při navrhování je dobré myslet na lákadla, díky kterým se sem lidé budou rádi vracet. Prostor by neměl být nudný, čím víc aktivit lidem nabídne, tím lépe. Žádoucí je i genderová vyváženost a generační mix, od dětí až po starší lidi. Prostor by se měl využívat celý den a být aktraktivní jak pro skupiny přátel, tak pro jednotlivce. Při hodnocení koncepce prostoru pomůžou podle PPS tyto otázky:

Je tu hodně lidí, nebo je prostor prázdný?
Setkáte se tu s lidmi různého pohlaví a věku?
Chodí sem lidi sami, nebo ve skupinách?
Kolik různých aktivit prostor nabízí, od odpočinku až po sport a další aktivity?
Jaké části prostoru se využívají a jaké ne?
Má někdo na starost chod prostoru?

Náměstí Johanky z Arku ve francouzském Rennes od madridského ateliéru Enorme. Foto: Lea Waeytens a Sarah Berthet-Nivon

V neposlední řadě PPS upozorňuje na to, že by měl být veřejný prostor místem pro socializaci. Jde o nejsložitější a velmi důležité kritérium. Dobrý veřejný prostor podporuje interakci různých menšin a sociálních skupin. Rozvíjí tak komunitní život a sousedská setkávání, čímž přispívá k pozitivnímu rozvoji celé čtvrti. PPS nabízí k zamyšlení následující otázky:

Jde o prostor, kde byste se rádi setkali s přáteli? Potkáváte tu náhodně své známé?
Interagují vzájemně jednotlivé skupiny?
Znají se lidé?
Je tu pozitivní atmosféra?
Chodí sem lidé opakovaně a účelně?
Setkává se tu mix generací a etnik?
Pokud lidé uvidí odpadek, seberou ho?

Městský nábytek v Seattlu od ateliéru LMN Architects. Foto: Trevor Dykstra.

Další témata k zamyšlení pro odborníky i laiky nabízí blog PPS. Doporučujeme rovněž výstavu CITYBLOK, která je do neděle 30. června k vidění v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP). Expozice zkoumá standardizované objekty, jež již řadu let vídáme ve veřejném prostranství a ukazuje, že by nám společné prostory neměly být jedno.

Jaký je Váš názor?

Související články

Jak na veřejný prostor? Musí být dobře přístupný a podporovat socializaci

Přidejte se k Insidecor komunitě...

Insidecor