Na adrese Kozí 5, Praha 1 se nedávno otevřela nová a v pořadí třetí pobočka restaurace Home Kitchen. S autorem interiéru i konceptu v jednom, Miroslavem Strakošem, jsme si povídali nejen o architektonickém provedení a atmosféře podniku.
„Chtěli jsme vytvořit místo, kde se stírají rozdíly mezi kuchyní a restaurací, kde personál volně proplouvá mezi zákazníky a kde se potkávají lidé z různých světů,“ říká o sobě tým Home Kitchen na webových stránkách. A záměr se povedlo naplnit – na první pohled vás mimo příjemně tlumeného interiéru upoutá jak pestrá škála lidí od starousedlíků po turisty, tak úsměvy a ochota obsluhy.
NEBÁT SE KOMUNIKOVAT
Ve všech třech pobočkách se dominantou staly velké dubové stoly, které vyzývají ke společnému posezení s lidmi, které neznáte. Nápad důvěrně připomíná známé komunitní večeře, které jsou běžné spíše v zahraničí. Majitel se inspiroval například atmosférou barcelonských a londýnských podniků.
Za konceptem, který si klade za cíl jednak propojovat lidi a zároveň nabízet vždy čerstvé suroviny, stojí Miroslav Strakoš. Pochází z Ostravy, před nějakou dobou se však přesunul do Prahy, která mu učarovala. A právě hlavní město si zvolil pro rozjezd sítě restaurací: první Home Kitchen s pouhými dvanácti místy otevřel v roce 2009 v Jungmannově ulici. Tehdy prý do podniku umístil jedinou pepřenku, aby lidi donutil komunikovat, či džbánky, ze kterých si lidé vzájemně nalévali vodu. „Mnoho z našich hostů hodně cestuje, zároveň jsou sečtělí a inteligentní, a tak se nebojí sedět u stolu s cizími lidmi,“ míní Strakoš, který restauraci založil spolu s Hanou Patrovskou.
V dalších pobočkách – Kozí a Jankovcově ulici – je sice už pepřenek, míst i oddělených stolů víc, domácká atmosféra však zůstává. Kuchyně je v přímém propojení s jídelní částí a zároveň tvoří srdce prostoru. Každý den se v Home Kitchen mění menu, které sestává pouze z několika pokrmů, aby mohla být zaručena jejich čerstvost – klasický jídelní lístek tu proto nehledejte, menu se píše na zeď potřenou tabulovou barvou, nebo si můžete prohlédnout vystavené vzorky jídla.
KLIDNÝ KOUT V CENTRU VELKOMĚSTA
Jak již bylo zmíněno, Miroslav Strakoš je i autorem návrhu interiéru. Dříve chtěl studovat architekturu, v rodině se však počítalo s tím, že převezme ostravskou restauraci svých rodičů, a tak nakonec studoval hotelovou školu. Nakonec se mu díky Home Kitchen podařilo spojit gastronomii i architekturu. „Rodiče jsou dnes již smíření s tím, že jejich podnik nejspíš nepřevezmu. Hodně mě však v začátcích ovlivnili, podobně jako já dělají svou práci srdcem. Inspirovali mě například svým přístupem k hostům,“ říká Strakoš.
DŘEVO JAKO DOMINANTA
Cílem návrhu bylo vytvořit prostor, který přiznává své struktury a je plně funkční. Všechny pobočky spojuje mimo velkých stolů také jednoduchost, dřevo a nadčasovost. „Prostor by měl vypadat i po několika letech užívání v podstatě stále stejně dobře. Atmosféru u nás určuje nejen prostor jako takový, ale i personál a hosté. Neměly by mezi nimi stát žádné bariéry,“ říká Strakoš.
Každá provozovna má zároveň své dominantní barvy, v Kozí je to především žlutá a zelená v kombinaci se zemitými tlumenými barvami. Truhlářské práce ve všech pobočkách zastává Lubomír Srnský, kovářské zase Vladimír Hubička. Od truhláře Srnského odebírá majitel sukové a kazové dubové dřevo, ze kterého pak vznikají ony charakteristické stoly i policové systémy. Barevné detaily nábytku jsou ze smrkového dřeva.
Žluté židle v Kozí pocházejí od firmy Hay, kterou prodává mimo jiné Stockist, a zelené od společnosti Vitra. Industriální osvětlení jsou z Nákladového nádraží Žižkov, větší světla z loděnického antiku Snel. Zde majitel zakoupil i tovární okno, které odděluje vstupní prostor od jídelního.
V Kozí jako jediné pobočce nepokrývá podlahu dřevo, nýbrž původní podlaha, která zde zůstala po restauraci Chagall, Tým Home Kitchen ji záměrně trochu poničil a dodal jí tak patinu. Některé části zdí jsou záměrně odhalené, viditelné jsou dokonce rýhy po starých rozvodech. Jiné plochy plní betonová stěrka s výrazným rastrem, kterou vytvořil Jiří Vrážel stejně jako dlaždicové obklady.
Pobočka v Kozí ulici má největší kapacitu a navíc skrývá překvapení: dvorek ve vnitrobloku vyzdobený malbami herního vývojáře Vladimíra Hirschera, na který navazuje společenská místnost s audiosystémem od firmy Fullstars, tiskárnou, wi-fi a promítacím plátnem. Místnost připomíná obývací pokoj a skýtá zázemí pro klidné schůzky, učení či čtení. „Rezervace však není možná, chceme, aby měli hosté jistotu, že nebude prostor zabraný,“ říká majitel. Právě tady probíhá čas od času promítání filmů pro veřejnost, termíny můžete sledovat na Facebooku Home Kitchen.
Interiéry Home Kitchen sklízí velké ohlasy, a tak není divu, že majitele oslovují zájemci s nabídkou spolupráce na dalších projektech. „Zatím se budu věnovat jen interiérům Home Kitchen, kde mohu být svým pánem. I když do budoucna nevyvracím možnost, že se pustím i do něčeho jiného. Zatím se však nikam nehrnu,“ říká.
A jak si majitel vysvětluje úspěch podniku, díky kterému teď plánuje brzké otevření čtvrté pobočky na Andělu? „Jednak je to asi štěstí a zároveň si myslím, že se nám podařilo vytvořit místo, které v Praze dříve chybělo, a trefit se do vkusu lidí,“ vysvětluje Miroslav Strakoš. Přijďte se o jeho slovech přesvědčit sami.
Jaký je Váš názor?
Související články
Bistro à Table: Francie v jídelníčku i interiéru 
Restaurace Gran Fierro: Argentina ještě nikdy nebyla blíž 
Love Kidó: Inspirace a klid v každém koutu 
Proti Proudu: Bistro, kde to jiskří 
Phill's Twenty7: Obnažené bistro 
Autor: 
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu