We work on Sunday ;)! Tak zní motto ateliéru Formafatal, který založila architektka Dagmar Štěpánová se svými přáteli architekty, designery a scénografy Dagmar nám mimo jiné osvětila, jak funguje spolupráce s klienty i dělba práce v jejich ateliéru. Přečíst si ale můžete i osobitější informace: třeba jak se Dagmar dostala k architektuře a designu, jak by vypadal její ideální obývací prostor nebo proč po dokončení projektu cítí depresi.
Srdce i duše celého ateliéru Formafatal - architektka Dagmar Štěpánová.
Než se pustíte do čtení, nezapomeňte si připomenout naši instalaci z Designbloku 2014, na kterou jste se často ptali: navrhla ji totiž právě Dagmar.
V instalaci insidecoru pro Designblok 2014 se Dagmar inspirovala mimo jiné i nezvyklými detaily jedinečných luxferů nebo industrialitou někdejšího secesního skvostu Hotelu Evropa.
Jak jste se dostala k interiérovému designu? Kde jste studovala a jaké jste ze školy měla pocity?
Studovala jsem u pana architekta Bočana na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Pan architekt říkával, že vysoká škola není žádný rychlokurz a já jsem se tím doslova řídila. Na fakultě jsem studovala celých 10 let včetně ročního pracovního pobytu v USA. Celé období studií jsem vnímala jako jednu velkou party, smršť divokých večírků. Když jsem získala diplom, pochopitelně jsem měla dojem, že nic neumím. Architektura mě lákala už od dětství. Naši přestavovali dům, tak jsem vyrůstala na stavbě. Volba jít studovat architekturu nebyla žádná náhoda. K interiérům jsem se dostala až 3 roky po škole, kdy jsem nastoupila pracovat k Báře Škorpilové do studia Mimolimit. Tam jsem nakonec zůstala 6 let, než jsem v roce 2012 s kamarádkami založila vlastní studio Inconginto a momentálně jsem součástí studia Formafatal.
Měla jste či máte své vzory na poli interiérového designu? Někoho, jehož práci obdivujete?
Vždy se mi líbily projekty Paoly Navone. Samozřejmě ne bez výjimek, ale obecně mohu říci, že je mi její práce blízká.
Jak získáváte nové klienty? Přes osobní doporučení, publikace či jinak?
Převážně na doporučení a přes reference. Nejčastěji mne doporučují bývalí klienti, často také přátelé nebo i další architekti-kamarádi.
Jak většinou probíhá vytváření projektu?
Každý projekt je specifický a liší se od klienta – s každým si hodně povídáme. V podstatě oni sami se na svém projektu výrazně podílejí už tím, jak reagují, jak společně diskutujeme. Snažíme se respektovat jejich názory. Je to proces, který mě nesmírně baví. Občas našim klientům otevíráme oči, tak trochu je učíme, jindy zase oni výrazně posouvají nás. Každá realizace je společným výsledkem architekta a klienta.
Funguje ve vašem ateliéru nějaká dělba práce?
Asi před půl rokem jsme si v našem ateliéru rozdělily projekty. Na některých zakázkách momentálně spolupracuji s dalšími architekty, ráda bych tak do budoucna posílila a rozšířila tým.
Jak své návrhy předkládáte klientům?
Způsob a postup prezentací je zpravidla u všech projektů velmi podobný a má svoji jasně definovanou hierarchii. Ve fázi studie neustále kreslím a skicuji od ruky, pak vybrané varianty nakreslím v AutoCadu. Klientům prezentujeme celkem podrobné 2D výkresy. Pokud mají zájem, tak se ještě modeluje 3D. Velký důraz rovněž klademe na vzorkování, materiálové a barevné řešení, které prezentujeme fyzickými vzorky. Připravujeme materiálové boardy, necháváme často vytvářet prototypy. Prezentujeme také hodně obrázků formou vizuálů a většinou se ještě v rámci studie zabýváme výpisem prvků pro předběžný odhad budgetu.
V tzv. prováděcím projektu se kromě koncepce prostor klient setká i s návrhem detailních prvků.
Kolikrát se architekt musí s klientem sejít, než je projekt hotový?
Frekvence schůzek s klienty je různá, zpravidla se vidíme tak jednou týdně. Záleží na dané fázi projektu, na celkové délce procesu a tak dále. Prováděcí projekt interiéru už není pro klienty tolik zábavný, výkresy jsou dost technické. Výrobu a detaily vždy konzultujeme s řemeslníky. Na každém projektu si ráda vyzkouším něco nového, posouvá nás to zase o krůček dál. V průběhu realizace pak lítáme mezi stavbou, truhlářem, zámečníkem, čalouníkem a dalšími. To už se pak nezastavíme vůbec.
V jaké fázi projektu začínáte přemýšlet o interiéru?
O interiéru by se mělo začít přemýšlet hned na začátku, už současně s návrhem dispozičního řešení domu či bytu. Klientům to ušetří jednak čas, ale i finance. Nemusí se pak dodatečně předělávat rozvody elektra, všechny stavební otvory už mohou být připravené na míru, stejně tak všechny další stavební přípravy. Zkrátka čím dříve, tím lépe.
Vizualizace projektů Dagmar Štěpánové.
Kde často klienti chybují?
Stává se, že pracujeme na projektu, a klient chce při realizaci spolupracovat se svými vlastními truhláři či jinými řemeslníky. To již několikrát vedlo k chybně provedeným detailům. Měli by mít důvěru v architekta a jeho tým. Například my pracujeme s řemeslníky, které již máme prověřené a je na ně spolehnutí: od dodržení termínu po perfektní provedení dle našich nákresů.
I tak může skončit nedotažený detail od řemeslníků, které si klient najme na vlastní pěst. Taková chyba pak může zkazit celý pocit z jinak vydařeného interiéru a mnohdy může mít vliv i na jeho celkový dojem.
Máte své oblíbené projekty?
Ráda mám všechny projekty. Je pravda, že na konci každého zrealizovaného projektu si vždy kladu otázku, co jsem mohla a měla udělat lépe, zda to nemělo být třeba úplně jinak. Při každém ukončení zakázky cítím spíš depresi a smutek než radost z hotového. Vždy až po určité době a odstupu, kdy se smažou všechny stresy spojené s daným projektem, to začínám vnímat pozitivněji. To už jsem ale zase v plném nasazení u jiného projektu, myšlenkami jinde a daleko, a tak je to stále dokola.
Dá se ale říci, že mám takové své oblíbenější realizace: argentinskou restauraci Gran Fierro, obchod s erotickými pomůckami Intimity a kuchyně Dity Pecháčkové. A také mám ráda náš ateliér, je mi tam příjemně a hezky se mi tam pracuje.
Nejnovější dokončený projekt Dagmar Štěpánové: argentinská restaurace v srdci Prahy jménem Gran Fierro.
Studio ateliéru Inconginto, na jehož tvorbě se Dagmar podílela.
OBÝVACÍ POKOJ JAKO DŽUNGLE
Co je podle vás klíčové při vytváření ideálního obývacího prostoru?
Podle mě je třeba velkorysost a pohodlné sezení. Zbytek je individuální. Pro sebe bych volila chill-out plný zeleně, víceméně multifunkční prostor, solitérní nábytky s příběhem a velké obrazy. Zasadila bych to do loftového bytu s ohromnými okny a dech beroucím výhledem. Zároveň mě láká představa „obývacího pokoje” jako sezení plného polštářů pod přístřeškem uprostřed tropické džungle nebo u pláže a se zapíchnutým surfem hned vedle v písku. Co je nejen pro obývací prostor, ale pro každý interiér ještě podstatné , tak je osvětlení. Dobrou volbou osvětlení dodáte interiéru atmosféru, můžete volit různé světelné scény, které přizpůsobíte třeba náladě, nebo i počasí.
V interiéru kanceláří DZK si Dagmar na osvětlení dala obzvlášť záležet.
Jaké materiály se vám zamlouvají?
Takové, které si nehrají na to, že jsou něčím jiným. Ale dovedu si přestavit interiér i jako takovou recesi, která by právě na tomto konceptu byla postavena.
Kde vybíráte nábytek pro své projekty?
Zpravidla jde o kombinaci nábytků z různých bazarů, showroomů a atypických kusů. Často také do projektů vybíráme a objednáváme nábytek ze zahraničí. Co se týká showroomů s nábytkem, u nás jsem si oblíbila Konsepti, a to nejen kvůli samotnému sortimentu, ale také kvůli jejich servisu a přístupu. Několik mých oblíbených značek zastupuje firma Stockist, tedy i tam ráda chodím vybírat. Každá zakázka si žádá něco jiného, mohla bych tu jmenovat do nekonečna. Na osvětlení nejčastěji oslovuji firmu Bulb a nikdy také nezklamou v Artemide nebo v Light Works.
Kde berete při navrhování inspiraci?
Ani nevím. Tak ze života, z různých okamžiků, z rozhovorů, ze snů, možná i z cestování nebo z umění. Také odebírám pár zahraničních časopisů. Ráda mám Frame, Mark, francouzský Ideat či italský Elle Decor. Když je čas, brouzdám na internetu po svých oblíbených stránkách. Pravděpodobně se mi takto do podvědomí dostává spousta inspirací. Důležité je ale občas se zastavit, někam vypadnout a úplně vypnout.
Inspiraci čerpá Dagmar třeba surfováním nebo v práci svého oblíbeného architektonického studia Triptyque.
V prosinci loňského roku jste s kamarádkami otevřela celkem třikrát pop-up obchod Prasátka naostro, kde jste prodávaly zajímavé doplňky. Kde jste tyto produkty sháněla?
Projekt pop-up shopu Prasátka naostro jsme si vymyslely společně s kamarádkami – architektkou Katarínou Varsovou a grafickou designérkou Zuzkou Vemeovou, se kterou jsem již spolupracovala na interiéru obchodu Intimity. Začalo to v Paříži na veletrhu Maison & Objet, kde jsme nakoupily první zboží. Držely jsme se konceptu, že náš pop-up bude zaměřen na pěkné a zároveň dostupné bytové doplňky. Oslovily jsme několik výtvarníků, kteří nám navrhli a vyrobili limitované série. Něco jsme vyráběly samy a zbytek produktů jsme objednávaly převážně z Belgie a Holandska.
Chystáte nějakou podobnou událost?
Určitě ano. Od samého začátku bylo v plánu, že pop-up eventy budeme pořádat 2x nebo 3x do roka. Tento náš předvánoční byl pilotní, na kterém jsme si především chtěly ověřit, zda o takové akce má veřejnost zájem, jestli to lidi baví. Čeká nás na tom ještě hodně práce a zdokonalování. Plánujeme zařadit více autorského designu a do projektu zapojit další umělce. Pro každou akci budeme vytvářet konkrétní téma, specifikovat škálu převládajících barev a materiálů.
Na vánočních Prasátkách naostro jste si mohli zakoupit kouzelné bytové doplňky s konkrétní zvířecí tematikou i designové kousky od mladých umělců.
Co byste jednou ráda navrhla?
Když máte štěstí na klienta, který vám dá volnou ruku, pak bych se s radostí pustila do jakékoliv zakázky. Ale láká mě hotel, nebo třeba jen interiér hotelu - protože sama dost cestuji, vidím, jak je někdy obtížné sehnat pěkné ubytování za rozumnou cenu. Investice nemusí být nijak přehnaně vysoká, aby mohl vzniknout vkusný a nápaditý interiér. Obecně je u komerčních projektů motivující, že z prostoru se ve výsledku těší mnoho lidí. Už pro diplomovou práci na vysoké škole jsem si zvolila téma hotel/hostel.
Diplomová práce Dagmar se věnovala tématu turistického ubytování.
Na čem právě pracujete?
Na tom, abych měla také trochu času na sebe.
Jaký je Váš názor?
Související články
A1 architekti: Mladí lidé mají skvělé nápady 
Daniela Polubědovová: Navrhování je proud energie 
Insidecor na Designbloku 2014 
Blond - James Blond 
Concept store Intimity architektek Dagmar Štěpánové a Kristýny Bělohradské 
Doma u Dagmar 
Autor: 
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu