Na poli architektury se skloňuje ve všech pádech a neminul snad nikoho, kdo se zajímá o architekturu či design. Německý pojem Gesamtkunstwerk dnes vnímáme a používáme ve smyslu jednotného, do detailu propracovaného architektonického díla, jehož jednotlivé složky – od konceptu stavby po jeho sochařské a výtvarné detaily – usilují o vyvolání kompaktního a maximálně působivého dojmu. Proto jej můžeme také nahradit výrazy jako „totální umělecké dílo“ nebo „syntéza umění“. První stavby v duchu Gesamtkunstwerku vznikaly v 15. století. Samotný pojem se ovšem začal používat až o čtyři století později. Původně navíc vyjadřoval něco podstatně jiného.
Za propagátora pojmu Gesamtkunstwerk můžeme označit velkého hudebního skladatele romantismu Richarda Wagnera. Kromě hudby se Wagner věnoval psaní, především esejů, ve kterých mimo jiné rozvedl i německý výraz pro „souborné umělecké dílo“. Používal ho ve vztahu k divadlu, jenž se podle jeho představ mělo stát kružnicí, zahrnující v sobě poezii, hudbu, tanec a výtvarná umění. Za ideál takové představy přitom označoval antické tragédie v Řecku.
Medicejská kaple ve Florencii, kterou v 16. století vyzdobil Michelangelo.
Význam Wagnerova výrazu se postupem času měnil, až jej vzali za svůj teoretici architektury minulého století. Vtiskli mu význam budovy, jejíž složky tvoří dohromady sjednocené dílo, za které ručí osoba architekta. Architekt tak nenavrhuje pouze architektonickou kostru, ale koordinuje a naplno spolupracuje také se sochaři, malíři, krajinnými architekty a designéry nábytku. Takový postup můžeme spatřit konkrétně třeba už u Michelangela a dalších renesančních i barokních architektů. Církevní chrámy se obecně pro takový záměr výborně hodí díky žádoucímu impresivnímu působení na diváka a v neposlední řadě i často neomezeným rozpočtům. Za tvůrce Gesamtkunstwerku v architektuře dnes běžně označujeme také modernistické architekty, a to už s předvojem všudypřítomného dekorativismu secese.
Dům Casa Calvet v Barceloně byl postavena mezi lety 1898 až 1899. Konstrukci, interiér a několik kusů nábytku navrhl Antoni Gaudí.
Sanatorium v rakouském Purkersdorfu vzniklo mezi lety 1904 a 1905. Architekturu, interiér i mnoho kusů nábytku měl na starost Josef Hoffmann.
Pozdější avantgardní architekti meziválečného období na estetiku hleděli zcela jinak, krásu viděli v absenci ornamentů a čistotě formy podle zásady „less is more“. Jejich pozornost se ale stále soustředila na nejnepatrnější detail, exteriér musel s interiérem tvořit dokonalé sjednocené dílo. Proto architekti věnovali stejnou pozornost rozvržení oken jako i klikám u dveří.
Brněnská Vila Tugendhat byla postavena mezi lety 1928 a 1930. Jde o komplexní dílo Ludwiga Miese van der Rohe.
Dům zvaný Fallingwater House v rurální jihozápadní Pennsylvánii byl postaven mezi lety 1936 až 1939. Jeho konstrukci, interiér i některý nábytel vytvořil Frank Lloyd Wright.
V současnosti se už jen málokdy stává, že by měl architekt na starost design veškerého vybavení, interiér i konstrukci budovy. Proto si připomeneme vrcholná díla a styl Gesamtkunstwerku v připravované sérii textů.
Jaký je Váš názor?
Související články
Žižkovská věž: nenáviděná i uctívaná ikona Prahy 
Le Cabanon 
Legendární pivnice Splügen Bräu 
Autor:
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu