Až se ocitnete na samém kraji Holešovic, a to nedaleko pražské magistrály na adrese Bubenská 1, možná vás zaujme veliká funkcionalistická stavba z roku 1935. Jde o bývalou budovu Elektrických podniků hlavního města Prahy, kterou roku 1926 navrhli architekti Adolf Benš a Josef Kříž.
Severní křídlo tehdy sloužilo jako takzvaná lístkárna - lidé si sem chodili vyřizovat jízdenky a pokuty. Tato část budovy se zachovala v překvapivě dobrém stavu. Jižní křídlo patřilo Elektrickým podnikům a obyvatelé Prahy sem přicházeli řešit například rozvody tepla.
Tehdy tu pracovalo na 1100 úředníků v kancelářích o celkové ploše 14 000 metrů čtverečních. Funkce budovy, kterou vlastní developerská skupina ORCO, se ale dnes posunula úplně jinam: v současnosti tu sídlí několik ateliérů, galerií i hudební klub.
Jelikož se budova nachází v záplavové oblasti, je vybavena speciálním odvodňovacím systémem. Za znímku stojí také klimatizační a vytápěcí systém Carrier, který slouží i po několika desítkách let, a umožňuje bezprůvanové větrání a dobré vytápění budovy.
Co se galerií týče, prostory ORCA učarovaly třeba The Chemistry Gallery či INI Gallery. Od roku 2012 tu také sídlí škola současného umění Scholastika. Mimo to tu najdete i ateliér výtvarníka Jana Pfeiffera. Stálou adresu tu má i Dance Academy Prague.
V roce 2010 budova hostila přehlídku designu Designblok. V šesti patrech budovy bylo k vidění na 218 instalací.
Budova ale žije i v noci. Od letošního roku funguje v jejích prostorách hudební klub Podnik, kde se již stihla vystřídat řada zajímavých účinkujích.
Naši pozornost ale získaly především architektonické a designérské ateliéry, které si ORCO vybraly jako své sídlo. Patří mezi ně například Progres atelier Vojtěcha Kaase a Jana Kalivody, který se věnuje široké škále realizací od rekonstrukcí až po drobné interiéry.
V ORCU pracují i Prokš Přikryl architekti, tedy Martin Prokš a Marek Přikryl, kteří realizovali například kavárnu Caffeine, již najdete jen kousek od ORCA. Pozornost přilákalo i jimi navržené zázemí biotopu v Honěticích u Kroměříže.
Mezi další studia sídlící v ORCU patří i Ateliér Povětroň. Založili ho Michal Rouha, Jana Fischerová a Martin Chlanda. Jejich dílem vzniklo i Sdružení umělců a architektů – skupina, která si klade za cíl kultivovat veřejný prostor a aktivně do něj zasahovat.
V ORCU najdete stejně tak i ateliér Echorost. Jeho zakladatelé, Jaroslav Hulín, Martin Kaftan, Jiří Pavlíček a Radek Horyna se seznámili v Londýně, v současnosti ovšem působí především v Praze. Za sebou mají několik rezidenčních i komerčních projektů.
V Orcu je také pražská pobočka ateliéru Kamil Mrva Architects, do jehož realizací spadají především rezidenční stavby. Kamil Mrva patří mezi jedny z nejvýraznějších představitelů mladší generace českých architektů. Renomé si získal svými dřevostavbami, v současnosti pro své projekty však používá širokou škálu materiálu, nikoliv pouze dřevo.
Na návštěvu můžete zajít také k architektce Tereze Koucké a jejím kolegyním do studia Tek Tek architekti. Ve svých realizacích vždy chtějí najít vyvážené řešení snů a možností klienta. Navrhují stavby, interiéry a cizí jim není ani drobnější design.
Adresu Bubenská 1 zvolilo rovněž designérské duo MORPHE - Kristýna Malovaná a Zbyněk Krulich. Jak sami říkají, jejich umělecká díla zahrnují sofistikované systémy nebo minimalistické nápady.
Stejnou lokaci pro svůj ateliér zvolil i ateliér monom či pražská pobočka platformy PURA (Platform for Urban Research and Architecture) v čele s Reném Dleskem.
Pracuje tu zároveň i designérka a architektka Tereza Froňková, která má za sebou spolupráci třeba s ateliérem Olgoj Chorchoj.
V ORCU sídlí i Rusina Frei architekti, neboli duo architektů Martin Frei a Martin Rusina. Zabývají se obsáhlou škálou staveb, v jejich portfoliu najdete budovy od škol až po nábřeží řek.
Adresu Bubenská 1 zvolila rovněž dvojice, která si přezdívá Tvůrčí jednotka. Tvoří ji Šimon Brabec a Eliška Slámová. Zabývají se architekturou a produktovým designem. Při navrhování se vždy snaží najít jednoduché řešení.
Kancelářská budova ORCO se nepřestává probouzet k životu. Mnoho umělců tuto budovu s historií a příběhem vyhledává i pro cenovou dostupnost tamních ateliérových prostorů. Nechme se překvapit, jaký bude její další vývoj.
Jaký je Váš názor?
Související články
Caffeine: Kavárna několika tváří 
Jak recyklace zvítězila 
Autor: 
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu