Golfový areál, který nepůsobí vyumělkovaně. Právě takové místo, které naprosto respektuje a zvelebuje okolní krajinu, se v roce 2011 podařilo vytvořit architektovi Stanislavu Fialovi.
S objektem se architekt setkal poprvé již v roce 2000, kdy se pustil do stavby malé klubovny, jež sloužila jako útočiště pro hráče. „Už tenkrát zvítězila snaha nevnášet do krajiny novou hmotu moderní stavby. Svůj účel splnila taková malá jeskyňka z betonu a kamene, zahrabaná pod jeden z travnatých pahorků. Když jsem v roce 2007 dostal úkol navrhnout tady novou velkou klubovnu, bylo jasné, že se bude její koncept ubírat stejným směrem," vzpomíná architekt Fiala.
Když majitel golfového rezortu oslovil architekta podruhé, šlo už o daleko větší záběr práce. Za úkol dostal vytvořit velkou klubovnu s restaurací pro 80 až 100 lidí, konferenční salonek pro 30 až 60 lidí, bar, recepci, kanceláře, šatny, sociální zázemí, úschovnu bagů, velkou kuchyň, sklady, strojovny, kompletní zázemí pro personál hřiště a hostovské pokoje.
Architekt prý cítil zodpovědnost schovat celý objem do krajiny. S okolní přírodou si měl jen povídat, doplňovat ji a dýchat s ní. Dosáhl toho mimo jiné zakopáním části domu do pozvolného svahu.
Středobodem celého areálu je klubovna se zázemím a restaurací volně přístupnou veřejnosti.Vnitřní prostory pomalu přechází v terasu, která je zastřěšená tenkými smrkovými kmeny. Také díky bohatému použití přírodních materiálů - od akátové či břidlicové podlahy po dřevěnou fasádu - objekt příjemně navazuje na okolní krajinu.
Dominantním prvkem v interiéru je tradiční povalový strop opřený o nakloněnou palisádovou stěnu; podle slov autora tak vzniká pocit bezpečného útočiště. „Povalové stropy patřily v dávné minulosti, kdy mělo lidstvo ještě mnohem blíž k přírodě, k tomu nejobyčejnějšímu, co bylo možné ve staré architektuře spatřit," říká Fiala. Inverzně jsou povaly propsané i do pohledového betonu na bočních stěnách, působivou atmosféru dokresluje výrazná podlaha z hrubé břidlice.
„Hodně silným prvkem, který dotváří harmonii a konfiguraci okolí domu, jsou obrovské balvany, které jsme vyvalili ze země při jakémkoli výkopu, který bylo nutné udělat," říká architekt. Balvany, které do místa údajně přinesl čert, najdete jak v okolí domu, tak uvnitř.
Dřevo se v prosotoru snoubí s betonovými prvky. Cílem Stanislava Fialy prý bylo kombinovat umělý kámen a archaickým dřevem tak, aby oba prvky byly v zájemném dialogu. „Proto jsme pro bednění některých stropů a stěn použili krajinková prkna, takže se tu navždy otiskly různé suky, chodbičky lýkovce a typické nerovnosti dřeva, jež se ve své opravdové přírodní kráse opírá jen o malý kousek dál o takto formovaný beton," popisuje.
Jedinečné detaily vás v Čertově břemenu provázejí celým areálem; například chodníčky z dřevěných špalků nebo zásypy z odřezků.
Za své originální a velmi citlivé pojetí získala stavba nejen různá ocenění v Čechách, ale i nominaci na evropskou cenu Mies van der Rohe. „Tvorba tohoto domu byla takovým návratem k přírodě, podvědomým vzpomínáním na obrázky z dětství, prožitého v jihočeských lesích," uzavírá architekt Stanislav Fiala.
Jaký je Váš názor?
Související články
Prostor protkaný pivem a českou tradicí 
Jatka, kde se neumírá, ale žije 
Krkonošská krajina Petra Hájka 
Zacíleno na smysly 
Architektonická symbióza 
Autor:
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu