Café Letka: Místo, kde stěny vyprávějí příběh času

 

Chladné ranní slunce svými paprsky hladí velké dubové stoly, které zdobí vázy květin, na lavicích pod velkými okny posedávají časní hosté nad kávou, novinami a snídaní. I když je páteční ráno, po spěchu tu není ani památky. Kdyby na zdi nevisely staré nádražní hodiny, přišlo by vám, že se nacházíte v příjemném bezčasí, kde se nikdo nemusí za ničím hnát. Vítejte v Café Letka – kavárně, která se pyšní svou historií i moderní současností.

STARÉ V NOVÉM

Café Letka je na adrese Letohradská 44 otevřené teprve od loňského října, káva tu však voněla již v roce 1896, kdy činžovní dům vznikl. Jak současní majitelé zjistili od pamětníků, nacházela se tu kavárna Standard a zabírala dokonce dvakrát větší plochu. Později se ale prostor rozpůlil – dnes se jeho v druhé části nachází Pidivadlo.

Během více jak sto let se v přízemí domu vystřídalo několik podniků: byly tu hospody i krejčovství. Každý kousek historie se podepsal na vzhledu místa a tým Letky se rozhodl všechny tyto odkazy minulosti dát hostům na odiv.

Jelikož kavárnu vlastní čtyři lidi, na podobě interiéru se podílelo nezvykle mnoho osob. „Na hlavním konceptu kavárny, tedy oprášit jeho historii, jsme se shodli všichni. Diskutovali jsme spíš o detailech. Jisté bylo, že má prostor vyprávět příběh,“ vzpomíná Jakub Tylš, jeden ze spolumajitelů.

EMOCE JAKO HLAVNÍ CHOD

„Mám rád emocionální prostory,“ vypráví akademický malíř a designér Miroslav Bednář, jenž se podílel na vzhledu kavárny, „dnes se vše vyhazuje, případně nesmyslně nahrazuje replikami. Lidé zbytečně ničí to, co ještě může sloužit. Tak jsme postupovat nechtěli. Když všechno zničíte, nemáte z čeho růst – bez minulosti není budoucnost.“ Každý kus historie má proto v Letce své místo.

Na zdech tak zůstaly díry po dřevěném obložení stěn, staré větráky vysvobodili majitelé ze zajetí sádrokartonu, ponechali podlahu z 90. let i plášť baru, jenž tu zůstal po podniku, který se tu nacházel naposledy. Opravili staré a zanedbané štuky na oknech i stropě a navíc postupně odkrývali nánosy omítek. „Procházeli jsme podrobně stavební dokumentace, mluvili s pamětníky a zkoumali historické prameny,“ vzpomíná spolumajitel Martin Hřebačka, který stojí mimo jiné za holešovickými filmovými studii Port 58. Úpravy se samozřejmě neobešly bez dohledu památkářů, majitelům se však podařilo veškeré změny prosadit.

Stěny a strop kavárny jsou samostatnou kapitolou příběhu Letky. Majitelé a designér se totiž rozhodli, že je nenatřou na bílo, nýbrž postupně odhalí vše, co na nich zanechal čas. „Na první pohled si člověk řekne, že jsme si usnadnili práci a nechali zdi holé a neupravené. Je to však přesně naopak. Celý týden jsem s dělníkem postupoval centimetr po centimetru a určoval, kde má co nechat a kde zase ubrat. Záměrně jsme ponechali odhalené praskliny a zbytky původního barevného nátěru,“ vzpomíná Miroslav Bednář,  jak vznikly zdi Letky, nejvýraznější prvek interiéru.

Z ANTIKU DO ANTIKU

Většinu nábytku koupili majitelé z druhé ruky: školní židle i staré dubové stoly, jejichž nohy později designér opatřil červenou patinou, jsou z mratínského Industrial antiku stejně jako většina osvětlení – na první pohled zaujmou staré důlní lampy na zdech. Veliké zrcadlo s růžovou patinou je původní a stejně jako dveře s broušenými vzory pochází z doby, kdy dům vznikl.

Co se barevnosti týče, záměrem bylo vytvořit kontrast. „Původně jsem zamýšlel ještě větší experiment a více barevných ploch, zejména tyrkysových a fialových, to vše v kombinaci s nerezem a bronzem – barva totiž nese emoce. Schválně jsem návrh trochu nadsadil, protože jsem věděl, že z něj budu muset slevit. Kompromisem z toho pak vzešla ,umírněná‘ verze,“ popisuje designér. Výsledek můžete vidět nejen na již zmiňovaných nohách stolů, ale i okenních obloucích a barových židlích ze smíchovského antiku Retro Objects, který Miroslav Bednář provozuje.

NA PÁRKY A SLUNEČNÍ DIVADLO

Mnoho hostů sem přitáhl nejen zajímavý interiér, ale i menu: domácí párky od řezníka Františka Kšány staršího už jsou nejen mezi Letenskými vyhlášené. Vedle nich tu dostanete výběrová vína, kávu z berlínské pražírny Five Elephant, pivo z rodinného pivovaru Matuška, domácí zákusky, polévky i svěží limonády. „Kavárnu provozujeme s nadšením a velkým nasazením. Proto chceme spolupracovat s lidmi, ze kterých máme stejný pocit,“ vysvětluje Jakub.

Letku si zamilujete i pro veliká okna, která nabízejí výhled na letenský park a Národní technické muzeum. „Jsme rádi, že se nám podařilo najít prostor, který má volný výhled a naproti nestojí žádné domy. Takových míst moc není,“ říká Jakub Tylš. Díky tomu se do kavárny dostává spousta denního světla, které když rozehraje svou působivou hru o patinované stěny, může směle konkurovat inscenacím sousedního Pidivadla. Přijďte se na toto jedinečné představení podívat sami. Určitě vás nezklame.

 

 

 

Jaký je Váš názor?

Související články

• Kavárna Místo: Labyrint provoněný kávou a dřevem 14.09.2015, Veronika Čáslavská
• Kavárna Nudný otec: Nejnudnější podnik na světě 15.06.2015, Veronika Čáslavská
• Monolok: Tichá i živá kavárna 16.07.2014, Veronika Čáslavská
• Interiér nabitý emocemi, příběhy a kávou 11.07.2014, Veronika Čáslavská