Můžou chaluhy nahradit fosilní paliva? Ano, ukazuje stále víc designérů. Ti hledají cesty, jak nahradit klasický plast. Pár příkladů za všechny.
Duo nizozemských designérů Erik Klarenbeek a Maarjte Dros přišlo s 3D tiskárnou, která umí tvořit z biopolymerů. Projekt nazvali 3D Bakery – a takovou pekárnu by doma mohl mít každý, kdo touží po udržitelných produktech. Designéři čerpají hlavně z chaluh, které sami pěstují, sklízejí a suší.
Austeja Platukyte je mladá designérka z Vilniusu, která přišla s materiálem, jenž by mohl nahradit klasické plastové obaly. Ingredience jsou jednoduché: řasy agar, uhličitan vápenatý a vosk. Materiál je nepropustný a kompostovatelný.
Islandský designér Ari Jónsson vytvořil z mořských řas alternativu ke klasickým plastovým lahvím. Materiál vzniká z nadrcených řas a vody. Směs nejprve rozehřeje a pak šokem chladí ve formě. Když je v lahvi voda, drží svůj tvar, jakmile je ale prázdná, začne se rozpadat. Navíc je jedlá.
Studio designérky Nienke Hoogvliet navrhlo z mořských řas kolekci nábytku Sea Me. Vlákna z řas se ručně sešívají a výsledný materiál připomíná viskózu – klíčem k úspěchu je v tomto případě celulóza získaná z chaluh. Ze zbylých řas dělá designérka misky. Věří, že bychom jednou mohli bydlet v domech kompletně vybavených nábytkem z mořských řas.
Tenisky z kukuřice? Právě s takovými přišla známá značka Reebok. Vložky do bot pak vyrobila z ricinového oleje. Bota má ze 75 % přírodní základ, částečně ji tvoří také bavlna. Tenisky sice vznikly alternativními postupy, výkon mají ale stejný jako ty klasické.
Lego použilo biopolyethylen z etanolu, který se získává z udržitelně pěstované cukrové třtiny. Z materiálu vznikly stromy a rostliny, které Lego zařazuje do svých kolekcí. Do roku 2013 by firma ráda z bioplastu dělala každý kus stavebnice, zároveň experimentuje s větrnými elektrárnami.
Nizozemská designérka Aagje Hoekstra vymyslela bioplast z mrtvých brouků. Designérka vzala vnější krustu brouků, bohatou na chitin, a chemickými procesy z ní dostala polysacharid chitosan.
Bioplast může vznikat i z krabích schránek, ukazuje projekt Crustic, za nímž stojí londýnská designérka Jeongwon Ji. Také krabí schránky jsou bohaté na chitin. Do směsi designérka přidala glycerin a vodu. Z tohoto bioplastu vyrobila třeba budíky.
Londýnský designér Peter Marigold přišel z barevnými štítky z bioplastu, které při styku s vodou měknou a můžou se použít na výrobu drobných objektů či opravy.
Studenti stuttgartské univerzity ITKE experimentovali s bioplastem ve velkém – vytvořili z něj pavilon. Materiál jménem Arboblend vyrábí německá firma Tecnaro a vzniká například z biopolymeru lignin.
Kurátor istanbulského bienále designu Jan Boelen se nechal slyšet, že je bioplast směrem, kterým by se měl současný design ubírat. Recyklovaný plast je podle něj nesmysl, protože staví na polymerech vznikajících z fosilních paliv. „Neřeší zásadní problém, který máme,“ vysvětluje. Produkty z recyklovaného plastu prý používáme jako alibismus a vyhýbáme se opravdu funkčním opatřením. Současná situace, kdy plast zahlcuje celý svět a zásadně ničí životní prostředí, vyžaduje podle Boelena systémové řešení. A tím by mohly být právě bioplasty.
Jaký je Váš názor?
Související články
Jak přistupovat k plastu? Hlavně zodpovědně, říká kurátorka Rossana Orlandi 
Plast vkusně, netradičně i s nadhledem 
Autor:
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu