V zajetí plamenů

 

Upozornění: V roce 2015 změnila restaurace Yaku majitele a s ním podobu interiéru a jméno: dnes se jmenuje Engawa Sushi Bar. Na nových prvcích a zpracování se architekt Kryštof Blažek se svým ateliérem minio nepodílel a od současné podoby interiéru se distancuje. Text níže pojednává o původní podobě restaurantu Yaku.

............................................................................................................................................................................................................

Architekt Kryštof Blažek nezapře talent pro barevnou kompozici a propojení funkčních prvků s celkovým designovým konceptem. Zatímco v klubu La Fuente využil odstínů modré, lila a kontrastní pastelové zelené, interiér firmy Mustard zahalil do variací nefritové žluti. Japonské barbecue restauraci Yaku pak dominuje kombinace plamenné oranžové a uhelné černi. V rámci aktuálního tématu japonského umění přinášíme detailní pohled na tento pozoruhodný interiér.

Plamenná kompozice má své opodstatnění, neboť v restauraci si jídlo hosté sami připravují na přenosném grilu s rozžhavenými dřevěnými uhlíky – samozřejmě s instruktáží a za asistence personálu. Rozžhavené uhlí je uchováváno odděleně v tepelně izolovaném kovovém uhláku při vysoké teplotě. Zákazníkovi je však servírován přenosný gril s již připraveným množstvím uhlíků. Pro maximální komfort je prostor důsledně odvětráván masivní ventilací, zavěšenou nad deset metrů dlouhým barem, a komu by to bylo málo, může před načichnutím oděv uschovat do uzamykatelných skříněk kudy je veden přívod čerstvého vzduchu. Japonské barbecue je známé již po staletí, odvětrávání je však záležitostí posledních tří desetiletí, do té doby se restaurace tohoto typu topily v hustém kouři.

Výjimečnost tohoto přístupu se odráží v celém interiéru, kde ze stropu visící stmivatelné lampy připomínají rozžhavené uhlíky, rudá podlaha tekoucí lávu a tmavé čtvercové kachličky na toaletách snad ani není třeba komentovat. Tóny tmavého dřeva a měkké bodové osvětlení dodávají prostoru salónku intimní, poklidný nádech. Spolu s nutností připravit si jídlo svépomocí pak místnost působí téměř domácky.

Podnik však zároveň nezapře, že vznikl v jedenadvacátém století – minimalistická výbava bez ornamentů spoléhající na funkční prvky (skříně k odkládání oděvů vypadají na první pohled téměř jako instalace moderního umění), jednoduché geometrické tvary a množství volného prostoru v podobě holých stěn nechává prostor volně dýchat. 

Pocit volnosti podporují i velká prosklená okna u baru, ze kterého je vidět přímo na Petrské náměstí. Tendence propojovat interiér s exteriérem se tak projevila i zde, ocelově šedé stěny pak tvoří přechod mezi tmavými kouty a prosvětlenými prostory u oken. Každý si zkrátka může vybrat, jestli chce z barové stoličky pozorovat hemžení na ulici, nebo se v klidu ponořit do kulinářských hodů v salónku.

Celý podnik vyzařuje úctu k tradici s přihlédnutím k soudobým trendům. Hutnější, plnější prostor by mohl podnik přeplněný těžkými vůněmi a kouřem (jakkoli odsávaným) zadusit, kdežto geometrická elegance studia minio Kryštofa Blažka mu dodává potřebnou atraktivitu. A protože na japonské barbecue nenarazí člověk na každém rohu, stojí restaurace Yaku přinejmenším za návštěvu.

Jaký je Váš názor?