Libčická kotelna: Z hromady sutě se zrodil multifunkční prostor

Kdysi tu žilo a pracovalo více jak 1600 lidí, dnes necelá stovka. Průmyslový areál šroubárny v Libčicích nad Vltavou dal lidem práci i místo k životu. Později se ale výroba šroubů a drátů zastavila, areál začal chátrat. Před šestnácti lety navíc celý komplex zasáhly nemilosrdné povodně a stav budov se výrazně zhoršil. Duch doby s odkazem na historii sto padesát let staré řemeslné tradice je zde ale stále cítit. Ze sutě a popela se teď rodí nový areál.

Areál se vrací k životu, akorát v jiné podobě. A to díky architektům z Atelieru Hoffman a jejich klientovi, jehož vize byla jasná. Vytvořit zde místo, které se stane srdcem budoucí umělecké a kulturní scény. Objekt zároveň odkazuje na tradiční řemeslnou výrobou a technologické inovace.

Architekti Patrik Hoffman a Simona Benátská letos dokončili konverzi objektu. Vytvořili tu multifunkční prostor pro kulturní, firemní a společenské akce.

Před projektem kotelny architekti renovovali také u helný mlýn, jenž vynesl v roce 2013 Patriku Hoffmanovi a jeho týmu cenu Grand prix architektů. Uhelný mlýn dnes stále víc vyhledávají milovníci umění, designu a architektury i široká veřejnost. Najdete zde reprezentativní prostory, showroom dánského nábytku GUBI a galerii současného umění arto.to.

Kotelna před rekonstrukcí

Kotelna stojí v sousedství již opraveného u helného mlýna a je s mlýnem provozně propojena. Obě budovy patří k nejstarším částem celého komplexu a spoluutváří jedinečnou atmosféru plnou historie. „K renovaci jsme přistupovali pokorně a rozvážně. Chtěli jsme stavby zachovat a neměnit je, zároveň pro ně najít nové využití. Cílem bylo také navázat na kouzlo výrobního areálu s téměř stopadesátiletou tradicí," vysvětluje architekt Patrik Hoffman.

Výstavba starší části kotelny s dřevěným krovem se datuje k roku 1880. Přibližně o čtyřicet let později byla rozšířena o novější podsklepenou kotelnu se subtilní ocelovou konstrukcí krovu. Jedná se tedy doslova o dvě do sebe vrostlé budovy.

„Prostorové a urbanistické řešení stávajícího území jsme výrazně neměnili," říká architekt, „proběhly zde terénní úpravy, jejichž součástí jsou dnes nové zpevněné cesty, doplněné výsadbou stromů a založenými trávníky. Mezi uhelným mlýnem a kotelnou vznikla pěší ulice vedoucí skrze areál až k řece," dodává.

Snahou architektů bylo objekt kotelny zachovat, očistit od nevhodných stavebních úprav z minulých let a navrátit mu jeho původní industriální podobu. Zpřehlednilo se tak dispoziční řešení a vtiskla se sem čitelnost nově vložené funkce. „Základní tvar objektu a tektonika stavby se výrazně nezměnily, stejně jako objemové členění, které zůstalo téměř neporušené. Rehabilitovali jsme převážně cihlové konstrukce obvodového pláště původními cihlami. Od samého počátku jsme definovali budoucí využití jako multifunkční prezentační prostory pro kulturní dění," popisuje rekonstrukci architekt.

Kov, sklo i surové cihly. Industrialita zde dýchá ze všech koutů a působí na smysly příležitostných návštěvníků.

Multifunkční halu byste našli v jižní části kotelny. V severní části bude restaurace, ale zatím prostory slouží převážně pro catering k probíhajícím akcím. Zázemí poskytuje i suterén, který nabízí možnost nahlédnout do doposud nepřístupných kouřovodů i do samotného komína.

Vysoký prosklený strop i veliká okna, propouštějící hromadu denního světla, přispívají k autentické atmosféře. V podlaze vytvořili architekti průhledy do suterénu, kde lze spatřit zachované původní prvky kotelny.

Vnitřní prostory architekti renovovali s ohledem na historii budovy. Novější část kotelny, které dominuje beton, architekti doplnili přírodním, teplým dřevem. Mohutné trámy, vedoucí až do prvního patra, a střešní dřevěná konstrukce, působí s všudy přítomným industriálním potrubím opravdu skvěle. Budete-li mít příležitost se v kotelně nějaké kulturní akce účastnit, určitě neváhejte. Místní atmosféra vás dozajista pohltí.

Tímto projektem ale práce na libčickém areálu nekončí. Architekti plánují další renovace, díky nimž vznikne plnohodnotná umělecká a kulturní čtvrť s jedinečným charakterem i atmosférou. „V další fázi plánujeme zapojit areálovou vlečku do dopravní obsluhy a také využít stávající energomii jako vyhlídkovou pěší trasu, spojující již opravené části s rozvojovou plochou v severním cípu brownfieldu. Počítáme s nabíjecími stanicemi pro elektromobily a elektrokola," prozradili na závěr architekti.