V karlínské Pernerově ulici se to hemží, a to nejen proto, že tu sídlí vydavatelství Economia. Od 9. listopadu sem do restaurace a pekárny Eska chodí také ti, kdo milují tradiční receptury a není jím jedno, co mají na talíři.
Zatímco koncept podniku jako vždy vymyslel majitel Ambiente Tomáš Karpíšek, interiér dostala na starost architektka Tereza Froňková. Ta pro Ambiente připravila již několik projektů, mimo jiné třeba facelift restaurací Brasileiro ve Slovanském domě a Pastacaffé ve Vězeňské nebo nově otevřený vinný klub Bokovka v Dlouhé.
PRÁCE OD NULY
Eska se však vymyká všem jejím dosavadním realizacím pro Ambiente. Architektka dostala totiž za úkol vytvořit nový interiér.„Všechno probíhalo velmi narychlo, tak jsem ani nestihla být nervózní. Větší zodpovědnost to ale rozhodně byla. Pracovala jsem na úplně novém prostoru, ke kterému si měli lidé cestu teprve najít,“ vzpomíná.
Prostory restaurace se nacházejí v kancelářském objektu Forum Karlín, který se otevřel vloni v červnu. Hned vedle Esky a již zmiňovaného vydavatelství Economia tu sídlí například softwarová společnost Socialbakers. Prostor, kde najdete Esku, je dvoupatrový: v přízemí se nachází pekárna a také se tu připravuje jídlo, se kterým pak obsluha po schodech spěchá do prvního patra.
Charakteristické je pro prostor především absolutní propojení kuchyně a jídelny. Hosté mohou díky otevřenému zázemí sledovat, jak pekař sází chleba do ohně a jeho kolega zase pomalu dusí zeleninu.
V prvním patře pak najdete hlavní jídelní prostor a bar, kde se dělá káva a cukrářské výrobky.
DOTAŽENÉ OD ŽIDLE PO TALÍŘE
Než se začalo pracovat na návrhu, odjel tým Ambiente za inspirací do Londýna. „Tam jsem se inspirovala atmosférou a chodem podniků, nikoliv vybavením a konkrétním řešením,“ říká autorka návrhu. Stěžejní inspirace pro ni tedy nebyla ani tak ve vizualitě interiéru, jako spíš v pocitu z místa a chování hostů i obsluhy.
Ne náhodou připomíná Eska školní jídelnu. Tereza Froňková ve spolupráci se svým manželem Michalem navrhla židle, které vypadají jako mladší sourozenci těch, na kterých jsme sedávali ve třídách. „Jen jsou pohodlnější,“ směje se Tereza. Sedák je například oddálený od opěradla, aby člověk nemusel sedět tak vzpřímeně. Kovovými komponenty vybavila židle firma mmcité a dřevo dodala společnost TON.
„Málokdo ví, že u TONu můžete samostatně pořídit bukové a dubové překližky, různě je kombinovat a vyřezávat do vlastních tvarů,“ upozorňuje architektka. Právě tak vznikly stoly v Esce. Jejich podnože dodala rovněž firma mmcité, stolové desky a bary vznikaly na zakázku. Truhlářské práce obstarala firma Beran, osvětlení společnost Erco. Na zeleni se podílela také Štěpánka Šmídová z Landscape architects.
Sezení je však to jediné, co má Eska se školní jídelnou podobného. UHO ani nastavovanou bramborovou kaši tu nehledejte. Pokrmy zde vznikají s maximální pečlivostí a láskou za použití starých receptur jako je kvašení či sušení. Peče se tu domácí chleba ve veliké moderní peci a atmosféra je tu všelijaká, jen ne uspěchaná, obsluha milá a usměvavá. A to v dnešní hektické době bodne.
Milovníci industriální atmosféry si mimo jídla smlsnou i na odhalené vzduchotechnice a původní betonové zdi s velkými okny, či tvárnicích natřených na bílo. „Bílá slouží ke sjednocení jednotlivých materiálů,“ vysvětluje architektka a přiznává, že je jí nejlépe v interiérech, které nejsou „předesignované“: to se odráží i v pojetí Esky.
OBLOŽENÉ MECHEM
Na základce ani na střední jsme rozhodně nevídali také přírodniny zavěšené nad stoly a (v současnosti vánoční) dekorace domyšlené do posledního detailu. Výzdobu připravila designérka Yveta Kroupová a studio Louky květ.
Eska je zajímavá také počtem kreativních lidí, kteří se na ní podíleli. Yveta Kroupová vybírala spolu s designérem Maximem Velčovským nádobí, které speciálně pro Esku vzniklo v Ateliéru keramiky a porcelánu UMPRUM. Jiné talíře a misky navrhl sochař Cyril Hančl. Kuchaři a obsluha tu kmitají v oblečení navrženém Kristinou Netíkovou, která stojí mimo jiné za Bistrem No. 19.
Přírodniny se v interiéru budou měnit spolu s ročními obdobími. „Už teď se těším, co nás čeká na jaře,“ říká Tereza Froňková. Zároveň přiznává, že si nejprve nebyla jistá, zdali hosté dokážou přijmout prostor, který není klasicky útulný. „Překvapilo mne, jak rychle se stoly začaly plnit. Mám z toho velkou radost,“ uzavírá.
Jaký je Váš názor?
Související články
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu