Budoart: Secesní galerie v intimním duchu

Schovaná v jedné z bočních uliček, láká galerie Budoart komorní, téměř až intimní atmosférou. Pro návštěvníky, zvyklé ztrácet se v anonymních halách moderních výstavních síní, budou možná původně obytné prostory secesního bytu působit trochu stísněně. Po pár minutách se však dostaví pocit uvolnění pramenící z toho, že namísto voyeuristického obdivování děl na holých zdech se člověk stává součástí prostoru a dost možná se mu na chvíli může zdát, že namísto v galerii je na návštěvě u dobrého známého, který si byt osázel obrazy a instalacemi. V rámci tématu týkajícího se nejzajímavějších realizací pražských Vinohrad vám přiblížíme prostory i kurátorský záměr této nenápadné oázy umění.

Na rozmístění děl je znát, že s prostorem se zde skutečně pracuje. Průhledy skrze otevřené dveře staví vystavovaná díla do hlubšího kontextu, pohodlné divany a stolky se sedátky zase vybízejí k důkladnému prohlížení a diskusi nad sklenkou vína. Neformálnost a specifičnost prostoru se odráží jak v reakcích návštěvníků, tak v uvolněné dramaturgii. Majitelka galerie Tereza Buchtová Fidlerová přiznává, že s kurátorkou Barborovu Klímovou vybírají vystavovaná díla spíše intuitivně a vyhledávají především talentované české a slovenské moderní umělce.

S ohlasem se setkal například cyklus výstav děl partnerských dvojic, pro intimní prostory téma jako stvořené, do budoucna se pak chystá větší aktivizace prostoru díky propojení volného umění a designu. Tendence odklánět se od ryze dvourozměrné tvorby byla patrná už v minulosti – například na masivním květinovém rámu z floristické dílny Michele Starck, jenž svou ornamentalitou harmonicky souzněl nejen s rámovaným dílem, ale i s vláčnými, plynule vlnitými křivkami jež především u stropu upomínají na secesní původ prostoru.

Organický a živý dojem doplňuje i filosofie organizátorek, totiž že umění by nemělo být považováno za okrajovou, k životu nepotřebnou záležitost. Přesvědčovat návštěvníky, že žít (s) uměním je obohacující, není pro malou soukromou galerii jistě nic jednoduchého. Vystavováním pozoruhodných umělců, jakými jsou například Jiří Černický nebo Robert Šalanda, mají však organizátorky našlápnuto správným směrem a doufají, že do budoucna budou galerii navštěvovat jak místní, tak zahraniční hosté z celého světa. 

Jaký je Váš názor?